Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
II modelů mechanickým zdrojem přepěťových vln získává průběh
přepěťové vlny obvykle nabíjením, popř.lze použít rázových generátorů sníženým, na
pětím nebo speciálních elektronkových přístrojů [170, 174], Protože sledo
vání měření průběhu jednorázového krátkodobého přepětí mohlo být
uskutečněno pouze speciálními katodovými oseilografy, používá měření
přepětí modelu obvykle zdroju rekurentně opakujícími impulsy. Eovněž okamžiky (Joba připojení
různých obvodů, jejich včasné vybití připojení různých částí může být
tímto kontaktérem snadno nastaveno. Při dostatečně velkém časovém měřítku, (např. vybíjením kondenzátoru přes
odpor. Pro zdroje úseky
venkovního vedení ncho kabelů vstupujících stanice, popř.Tsou zde
obvykle kontakty, spínané pomocí synchronního motorku.
Zvětšením měřítka času odpovídajícího měřítka délky zvětší také
hodnoty kapacit indukčností. pro jednotky
svodičú přepětí lze např, použít modelových jednotek, kdežto pro transfor
mátory, měřící transformátory, ostatní části stanice lze použít skutečného
zařízení. Zhotovení větších kapacit indukčností při
použití vhodného feromagnetického jádra není tak obtížné.), nichž nelze dosáhnout při
časovém měřítku požadovaných chrakteristik, používá modelů
s větším časovým měřítkem. Použití větších
indukčností kapacit výhodné, protože zmenšuje vliv parazitních kapacit
a indukčností přívodů měřicímu zařízení kabelů sloužících vlastnímu
propojení článků zkoumaném obvodu.
Ty umožňují sledovat obrazovkách osciloskopů neustále opakující
stejný průběh přepětí, vyvolaný určitým impulsem uvažovaném obvodě. větších indukčností, vinutých
na toroidy, lze dosáhnout indukčností vhodného sériového odporu,
245
. Modely velkým časovým měřítkem jsou
vhodnější pro systematické sledování vlivů různých faktorů průběh
přepětí. Měřítko proudu bere
se obvykle stejné jako určené měřítko napětí.ještě kratších casceh, převyšujících několik ¡j. . Opakovací
kmitočet impulsů bývá Hz. 000] lze použít
zdroje přepěťových vln založeného mechanickém principu.s. Různých tvarů exponenciálních vln dosáhne připojením odpo
jením kondenzátoru kontaktérem vhodném okamžiku.ň. Jako zdroje přepěťových
vln vyrábějícího impulsy různých tvarů, odpovídajících průběhům atmo
sférického přepětí sítích, .
Pro značnou složitost zdrojíi vytvářejících různé požadované tvary
přepěťových vln obtížné zhotovení některých modelových jednotek
(svodiců přepětí, nelineárních odporů, atd. Napěťové měřítko modelu vžily volí tak, aby napětí
na modelu dosahovalo několika desítek set volt. Při časovém měřítku 1
lze použít kombinace modelových jednotek částmi zařízení stanice, které
se nesnadno při tomto časovém měřítku napodobují.
V případě, zdroje přepěťových vln modelové jednotky jsou uvažo
vány časovým měřítkem jsou také všechna měřítka délek, odporů
a impedancí stejná
