Atmosférická přepětí v rozvodu elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruk­térům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Jirků, František Popolanský

Strana 240 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
vybíjením kondenzátoru přes odpor. Při časovém měřítku 1 lze použít kombinace modelových jednotek částmi zařízení stanice, které se nesnadno při tomto časovém měřítku napodobují. Zhotovení větších kapacit indukčností při použití vhodného feromagnetického jádra není tak obtížné. Jako zdroje přepěťových vln vyrábějícího impulsy různých tvarů, odpovídajících průběhům atmo­ sférického přepětí sítích, . Při dostatečně velkém časovém měřítku, (např. Zvětšením měřítka času odpovídajícího měřítka délky zvětší také hodnoty kapacit indukčností.lze použít rázových generátorů sníženým, na­ pětím nebo speciálních elektronkových přístrojů [170, 174], Protože sledo­ vání měření průběhu jednorázového krátkodobého přepětí mohlo být uskutečněno pouze speciálními katodovými oseilografy, používá měření přepětí modelu obvykle zdroju rekurentně opakujícími impulsy. Eovněž okamžiky (Joba připojení různých obvodů, jejich včasné vybití připojení různých částí může být tímto kontaktérem snadno nastaveno. Modely velkým časovým měřítkem jsou vhodnější pro systematické sledování vlivů různých faktorů průběh přepětí. Různých tvarů exponenciálních vln dosáhne připojením odpo­ jením kondenzátoru kontaktérem vhodném okamžiku. . 000] lze použít zdroje přepěťových vln založeného mechanickém principu. Opakovací kmitočet impulsů bývá Hz. V případě, zdroje přepěťových vln modelové jednotky jsou uvažo­ vány časovým měřítkem jsou také všechna měřítka délek, odporů a impedancí stejná.ještě kratších casceh, převyšujících několik ¡j. Měřítko proudu bere se obvykle stejné jako určené měřítko napětí. Pro značnou složitost zdrojíi vytvářejících různé požadované tvary přepěťových vln obtížné zhotovení některých modelových jednotek (svodiců přepětí, nelineárních odporů, atd.ň. Ty umožňují sledovat obrazovkách osciloskopů neustále opakující stejný průběh přepětí, vyvolaný určitým impulsem uvažovaném obvodě. Použití větších indukčností kapacit výhodné, protože zmenšuje vliv parazitních kapacit a indukčností přívodů měřicímu zařízení kabelů sloužících vlastnímu propojení článků zkoumaném obvodu. větších indukčností, vinutých na toroidy, lze dosáhnout indukčností vhodného sériového odporu, 245 . pro jednotky svodičú přepětí lze např, použít modelových jednotek, kdežto pro transfor­ mátory, měřící transformátory, ostatní části stanice lze použít skutečného zařízení. Napěťové měřítko modelu vžily volí tak, aby napětí na modelu dosahovalo několika desítek set volt.s.), nichž nelze dosáhnout při časovém měřítku požadovaných chrakteristik, používá modelů s větším časovým měřítkem. Pro zdroje úseky venkovního vedení ncho kabelů vstupujících stanice, popř.Tsou zde obvykle kontakty, spínané pomocí synchronního motorku. II modelů mechanickým zdrojem přepěťových vln získává průběh přepěťové vlny obvykle nabíjením, popř