Atmosférická přepětí v rozvodu elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruk­térům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Jirků, František Popolanský

Strana 227 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
.vodením 'Av proudů tekoucích votlfními -j- i,). Další postup zřejmý obrázku 147b). přímce B,., lze najít stavy bodech 31, okamžiku t takto: Přímka udávající paralelní odpor Z.-.,. Při dalším řešení vychází bodu X, přímkou sklonem určení stavu bodě |. horizontální přímce procházející bodem průsečíku přímkou Cf_.2\Z. Průsečík přímky jfZj) vodo­ rovnou přímkou napětí zdroje určuje bod A2; průsečík j(—Z osou napětí (¿B určuje bod B2, průsečík ATX(—Zs) osou napětí udává bod C3.rs.|.Aa vytínající při každém napěli součet proudů tekoucích vedením vede bodu který Ježí piínicA; .,. Pro konstrukci nutno určit sklon náhradní přímky paralelně zapo­ jených vlnových odporů Z. V případě, vedení paralelně připojen odpor místo uvažovaného vedení Z3, vychází přímka fiřj vždy nuly náhradní přímka [<$] průsečíků přímky .lii(-\~Z2) s osou napětí, jak čárkovaně vyznačeno obrázku 146b), P řík lad Připojení zdroje napětí vedení odbočkou graficky řešen obrázku 147., průsečíku přímkou BS(Z>). bodů VI3, postupně určí body A,j, B4, C5., bodu přímkou ~Z3) pro bod C(. Pro řešení tohoto ]ií í]in(111 nutné vytvořit novou pomocnou přímku (. rJZ3). Zjištěné body Mj, jsou východiskem pro grafické zjištění stavů bodech A2, B£, C3. Nemají-li úseky stejnou dobu postupu v ?a> nutno dbát časový sled postupujících vln tak, aby vždy v jeden okamžik dorazily sledovaného bodu nehomogonity (X, N).C), bodu přímkou ( pro H,. 232 . určení stavu bodu třeba zjistit průsečík přímky (Z3) 3) s vodorovnou přímkou procházející bodem B2.rs(Z2} osou proudu nebo průsečíku přímky 0[iť] přímkou napětí, které udáno průsečíkem přímky Bt-.,„(Z2) při napětí vymezeném ose napětí přímkou 0,.Při známém " J «ta bodu A,_(], B,-,.((Z3), při napětí daném průsečíkem přímky Bt- Tz(Z2) s osou napětí, popř. Schéma zapojení označení parametrů jednotlivých úseků uvedeno obrázku 147a). Průsečík přímky P(iS') přímkou Ar_ri( J udává stav bodě Při stejném napětí, tj.!. bodů A4, Bj určí hodnoty M5, atd., Průsečík přímky '2Ub{—ZY) přímkou 0[S) určuje stav bodě Celkový proud, daný hodnotou ixl, dělí se na Část tekoucí vedení Z,, část tekoucí vedení vodorovné přímce procházející bodem urfiujc průsečík přímkou (Z2) bodě proud tekoueí vedení průsečík přímkou bode proud tekoucí vedení Z3.(a(Z3) leží bod na průsečíku přímkou ,-(2(Z2) bod Mř.V), jejíž sklon ( Z \ S . tohoto zjištěného bodu P je nutno vést náhradní přímku <š' průsečíku přímkou A2{—Zj), který udává bod vodorovné pninee procházející bodem leží bod průsečíku přímkou C1(Za) bod M