Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Aa vytínající při každém
napěli součet proudů tekoucích vedením vede bodu který
Ježí piínicA; . Průsečík přímky jfZj) vodo
rovnou přímkou napětí zdroje určuje bod A2; průsečík j(—Z osou
napětí (¿B určuje bod B2, průsečík ATX(—Zs) osou napětí udává bod
C3.
232
., lze najít stavy bodech 31, okamžiku t
takto: Přímka udávající paralelní odpor Z. Schéma zapojení označení parametrů jednotlivých
úseků uvedeno obrázku 147a).
Pro konstrukci nutno určit sklon náhradní přímky paralelně zapo
jených vlnových odporů Z. tohoto zjištěného bodu P
je nutno vést náhradní přímku <š' průsečíku přímkou A2{—Zj),
který udává bod vodorovné pninee procházející bodem leží
bod průsečíku přímkou C1(Za) bod M. rJZ3).C), bodu přímkou
( pro H,. určení stavu bodu třeba zjistit průsečík přímky (Z3) 3)
s vodorovnou přímkou procházející bodem B2. Průsečík přímky P(iS') přímkou Ar_ri( J
udává stav bodě Při stejném napětí, tj.,., Průsečík přímky '2Ub{—ZY) přímkou
0[S) určuje stav bodě Celkový proud, daný hodnotou ixl, dělí se
na Část tekoucí vedení Z,, část tekoucí vedení vodorovné
přímce procházející bodem urfiujc průsečík přímkou (Z2) bodě
proud tekoueí vedení průsečík přímkou bode proud
tekoucí vedení Z3. bodů VI3, postupně určí body A,j, B4, C5.(a(Z3) leží bod na
průsečíku přímkou ,-(2(Z2) bod Mř., bodu přímkou ~Z3) pro bod C(. Zjištěné body Mj, jsou východiskem pro
grafické zjištění stavů bodech A2, B£, C3.!. Nemají-li úseky stejnou dobu postupu
v ?a> nutno dbát časový sled postupujících vln tak, aby vždy
v jeden okamžik dorazily sledovaného bodu nehomogonity (X, N).
V případě, vedení paralelně připojen odpor místo
uvažovaného vedení Z3, vychází přímka fiřj vždy nuly náhradní přímka
[<$] průsečíků přímky .,„(Z2) při napětí vymezeném ose
napětí přímkou 0,. Další postup zřejmý obrázku
147b). Při dalším řešení vychází bodu X,
přímkou sklonem určení stavu bodě |.lii(-\~Z2)
s osou napětí, jak čárkovaně vyznačeno obrázku 146b),
P řík lad Připojení zdroje napětí vedení odbočkou graficky
řešen obrázku 147.rs(Z2} osou proudu nebo průsečíku přímky
0[iť] přímkou napětí, které udáno průsečíkem přímky Bt-.,.((Z3), při napětí daném průsečíkem přímky Bt- Tz(Z2)
s osou napětí, popř. přímce B,.|.-., průsečíku přímkou
BS(Z>).Při známém
" J
«ta bodu A,_(], B,-,.vodením 'Av proudů tekoucích votlfními -j- i,).2\Z. horizontální přímce
procházející bodem průsečíku přímkou Cf_. bodů A4,
Bj určí hodnoty M5, atd..rs.V), jejíž sklon
(
Z \
S . Pro řešení
tohoto ]ií í]in(111 nutné vytvořit novou pomocnou přímku (
