Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
bodů A4,
Bj určí hodnoty M5, atd. Průsečík přímky jfZj) vodo
rovnou přímkou napětí zdroje určuje bod A2; průsečík j(—Z osou
napětí (¿B určuje bod B2, průsečík ATX(—Zs) osou napětí udává bod
C3.
Pro konstrukci nutno určit sklon náhradní přímky paralelně zapo
jených vlnových odporů Z., průsečíku přímkou
BS(Z>).-.|.,. Schéma zapojení označení parametrů jednotlivých
úseků uvedeno obrázku 147a).
232
. rJZ3)., lze najít stavy bodech 31, okamžiku t
takto: Přímka udávající paralelní odpor Z.vodením 'Av proudů tekoucích votlfními -j- i,). Při dalším řešení vychází bodu X,
přímkou sklonem určení stavu bodě |., bodu přímkou ~Z3) pro bod C(. Zjištěné body Mj, jsou východiskem pro
grafické zjištění stavů bodech A2, B£, C3. přímce B,.!.(a(Z3) leží bod na
průsečíku přímkou ,-(2(Z2) bod Mř.,., Průsečík přímky '2Ub{—ZY) přímkou
0[S) určuje stav bodě Celkový proud, daný hodnotou ixl, dělí se
na Část tekoucí vedení Z,, část tekoucí vedení vodorovné
přímce procházející bodem urfiujc průsečík přímkou (Z2) bodě
proud tekoueí vedení průsečík přímkou bode proud
tekoucí vedení Z3.
V případě, vedení paralelně připojen odpor místo
uvažovaného vedení Z3, vychází přímka fiřj vždy nuly náhradní přímka
[<$] průsečíků přímky .C), bodu přímkou
( pro H,.lii(-\~Z2)
s osou napětí, jak čárkovaně vyznačeno obrázku 146b),
P řík lad Připojení zdroje napětí vedení odbočkou graficky
řešen obrázku 147. Nemají-li úseky stejnou dobu postupu
v ?a> nutno dbát časový sled postupujících vln tak, aby vždy
v jeden okamžik dorazily sledovaného bodu nehomogonity (X, N). určení stavu bodu třeba zjistit průsečík přímky (Z3) 3)
s vodorovnou přímkou procházející bodem B2. Průsečík přímky P(iS') přímkou Ar_ri( J
udává stav bodě Při stejném napětí, tj.,„(Z2) při napětí vymezeném ose
napětí přímkou 0,. tohoto zjištěného bodu P
je nutno vést náhradní přímku <š' průsečíku přímkou A2{—Zj),
který udává bod vodorovné pninee procházející bodem leží
bod průsečíku přímkou C1(Za) bod M.((Z3), při napětí daném průsečíkem přímky Bt- Tz(Z2)
s osou napětí, popř.rs(Z2} osou proudu nebo průsečíku přímky
0[iť] přímkou napětí, které udáno průsečíkem přímky Bt-..2\Z.V), jejíž sklon
(
Z \
S . bodů VI3, postupně určí body A,j, B4, C5.Aa vytínající při každém
napěli součet proudů tekoucích vedením vede bodu který
Ježí piínicA; .rs. Další postup zřejmý obrázku
147b). horizontální přímce
procházející bodem průsečíku přímkou Cf_.Při známém
" J
«ta bodu A,_(], B,-,. Pro řešení
tohoto ]ií í]in(111 nutné vytvořit novou pomocnou přímku (
