Atmosférická přepětí v rozvodu elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruk­térům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Jirků, František Popolanský

Strana 227 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V případě, vedení paralelně připojen odpor místo uvažovaného vedení Z3, vychází přímka fiřj vždy nuly náhradní přímka [<$] průsečíků přímky .vodením 'Av proudů tekoucích votlfními -j- i,). horizontální přímce procházející bodem průsečíku přímkou Cf_.((Z3), při napětí daném průsečíkem přímky Bt- Tz(Z2) s osou napětí, popř. rJZ3).,„(Z2) při napětí vymezeném ose napětí přímkou 0,. 232 . tohoto zjištěného bodu P je nutno vést náhradní přímku <š' průsečíku přímkou A2{—Zj), který udává bod vodorovné pninee procházející bodem leží bod průsečíku přímkou C1(Za) bod M. Pro řešení tohoto ]ií í]in(111 nutné vytvořit novou pomocnou přímku (.V), jejíž sklon ( Z \ S . bodů VI3, postupně určí body A,j, B4, C5. Průsečík přímky jfZj) vodo­ rovnou přímkou napětí zdroje určuje bod A2; průsečík j(—Z osou napětí (¿B určuje bod B2, průsečík ATX(—Zs) osou napětí udává bod C3.(a(Z3) leží bod na průsečíku přímkou ,-(2(Z2) bod Mř.,.rs.,..Při známém " J «ta bodu A,_(], B,-,. bodů A4, Bj určí hodnoty M5, atd.Aa vytínající při každém napěli součet proudů tekoucích vedením vede bodu který Ježí piínicA; . Schéma zapojení označení parametrů jednotlivých úseků uvedeno obrázku 147a). Nemají-li úseky stejnou dobu postupu v ?a> nutno dbát časový sled postupujících vln tak, aby vždy v jeden okamžik dorazily sledovaného bodu nehomogonity (X, N).rs(Z2} osou proudu nebo průsečíku přímky 0[iť] přímkou napětí, které udáno průsečíkem přímky Bt-. Při dalším řešení vychází bodu X, přímkou sklonem určení stavu bodě |. určení stavu bodu třeba zjistit průsečík přímky (Z3) 3) s vodorovnou přímkou procházející bodem B2., bodu přímkou ~Z3) pro bod C(.C), bodu přímkou ( pro H,. Průsečík přímky P(iS') přímkou Ar_ri( J udává stav bodě Při stejném napětí, tj. Zjištěné body Mj, jsou východiskem pro grafické zjištění stavů bodech A2, B£, C3. Další postup zřejmý obrázku 147b)., lze najít stavy bodech 31, okamžiku t takto: Přímka udávající paralelní odpor Z.!. přímce B,., průsečíku přímkou BS(Z>).2\Z., Průsečík přímky '2Ub{—ZY) přímkou 0[S) určuje stav bodě Celkový proud, daný hodnotou ixl, dělí se na Část tekoucí vedení Z,, část tekoucí vedení vodorovné přímce procházející bodem urfiujc průsečík přímkou (Z2) bodě proud tekoueí vedení průsečík přímkou bode proud tekoucí vedení Z3.|.-.lii(-\~Z2) s osou napětí, jak čárkovaně vyznačeno obrázku 146b), P řík lad Připojení zdroje napětí vedení odbočkou graficky řešen obrázku 147. Pro konstrukci nutno určit sklon náhradní přímky paralelně zapo­ jených vlnových odporů Z