Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
) postup ujez dlouhého
vedení vlnovou impedancí# kabelu vlnovou impedancí ŽŽ];, dlouhým
řk r1:j Kabel konci otevřený (Z.Z, bodu
B0 bylo možno zjistit napětí bodě vedení vlnovou impedancí Z. Napětí kabelu před
příchodem přepěťové vlny bylo nulové (neuvažuje napětí sítě Hz). Nej-
jednodušší řešení dávají obvody úseky homogenních vedení beze ztrát,
popř., hlodaný bod Bergeronově
diagramu leží ose napětí, průsečíku přímkou B(1{—.ž co).
Grafickou metodou řešit vlnové procesy obvodech homogenními
vedeními různou vlnovou impedancí, útlumem přepěťových vln, články
s koncentrovanými ohmickými lineárními nelineárními odpory nebo
s impedancemi komplexního tvaru (indukčnostmi kapacitami).
P Přepěťová vlna prav oůhlá konst.
V Bergeronově diagramu čas objevuje pouze jako parametr, takže
časový průběh napětí proudu lze diagramu získat vynášením hodnot
napětí proudu pro určitý bod časovém sledu udaném pro jednotlivé
průsečíky Bergcronových přímek časovým označením parametry.
Praktické použití Bergeroňovy grafické metody znázorněno uvede
ných příkladech.
V obecném případě řešení vlnového procesu obvodě několika vede
ními nulito vyslat tolik pozorovatel0, kolik úseku vedení časovým
rozpětím odpovídajícím dvojnásobku postupu vlny .
Z daných hodnot vlnových impedancí najdou sklony přímek Z,
—Z, —Zk.dvoje, lze volit hustší síť přímek (časové rozpětí) Bergero-
nově diagramu. Pro všechny okamžiky příchodu vlny bodu B
226
. bodu obrázku 141) vždy jeden okamžik. tj. Aby určit stav bodu při příchodu přepěťové vlny
ke kabelu, vychází bodu 2Í70 ose napětí, udávajícího vzdálený
bod vedení, něhož vychází pozorovatel (přímka —Z), který dorazí
do bodu okamžiku bodu vychází pozorovatel (přímka Zk),
který rovněž okamžiku dorazí bodu B0. tohoto bodu
vychází pozorovatel konci kabelu (—Z u).
Za předpokladu, bod velmi vzdálen kabelu průběh přepětí
na něm čase, němž sleduje průběh přepětí kabelu, není ovlivněn
vlnami odraženými kabelu, není stav bodě době, kdv němu
přichází vlna bodu pro konstrukci diagramu průběh přepětí na
kabelu důležitý. Stav bodě okamžiku
příchodu vlny konci kabelu dán podmínkou, proud tekoucí konci
otevřeného kabelu nulový, j‘(. Průsečík přímek 2Uui—Z)
a udává stav bodě okamžiku nulovém.(vlny postupující veden icli vrobou směrech) dorazili .sledovaného hodu
{např.nejkratším úsekem. spojení ohmickými odpory.
V obrázku 142b uveden Bcrgeronův diagram voleného příkladu.
Pro přesnější určení průběhů přepětí nebo proudu, zvláště pří proměnném
průběhu napětí /
