Atmosférická přepětí v rozvodu elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruk­térům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Jirků, František Popolanský

Strana 190 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
14. R ilita zem ícíh lana Vedení bez zemnícího lana hospodárnější než zemnicím lanem, je-li splněn vztah iť 7T , (110) p n kde Níl jsou roční náklady zemnicí lano vedení 100 dlouhého, 1Id Arttiůbiťónrká přepĚií.14 140 504 140 Tab. P ozn Cena ztrátovou kWh jedním ncjdůležitějšíeh čini­ telů při ekonomických úvahách opatřeních, jež mají zabránit poruchám. Tam, kde lze přenášet elektrickou energii náhradním vedením, blíží cena ztrátovou kWh nule, ostatních případech podle důležitosti spotřebitele. 14 s OZ boz OZ Kčs/kWh 10 1 S 10 2 220 2 525 3 645 5 070 2 360 4 260 1T SCO 2J 300 3 740 11 240 41 240 79 100 i 140 ô4 140 •2. V Polsku oceňují ztrátovou kWh Zl/kWh, tj. 1’ri výpočtech tab.17 800 307 800 8 100 208 100 1 008 100 2 008 100 so uvažovala revize třech vypnutých zkratech, účinnost % a alternativní cena Kčs nedodanou kWh. U nás lze průměru počítat Kčs ztrátovou kWh. Triimňrná ztráta při jodnom vypnutí vedení bpz OZ Kčh 110 220 400 kV I 7 800 37 800 1. Ve Švédsku oceňují ztráty pro plánovací účely 0,5 švédských korun na 1 přenášeného výkonu při každém vypnutí kratším než minuty a 1,0 švédských korun kWh při delším vypnutí. částkou 50krát větší než náklady vyrobenou kWh, SSSR podobných případech šedesáti- násobkem, Jb’rancii osmdesáti stonásobkem [162]. Střední ztráta při poruše síti 220 průměrně 000 korun síti 132kV 000 až 6 000 korun [160].dosazení číselných hodnot rovnice (10')) jsme došli závěru, že rozhodujícím činitelem pro celkovou škodu počet, vypnutí, nichž je třeba revidovat vypínač, cena nedodanou kWh