Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Je-li transfor
mátor chráněn bleskojistkou velmi plochou rázovou charakteristikou za
palovacího napětí, přepětí transformátoru přibližně stejně při umístění
bleskojistky před transformátorem ním. Přibližně můžeme uvažovat prodloužení ochranné vzdálenosti [rov
nice (90)] při průchozí stanici asi při stanici více vývody.
Venkovní vederu' vycházející stanice zvětšují ochrannou schopnost
svodičů přepětí. Velikost přepěli chráněném transformátoru pro různé
strmosti vstupující přepěťové vlny různá podle uspořádání stanice podle
počtu vývodu. Vlivem vstupní kapacity transformá
toru, umístěného určité vzdálenosti bleskojistky, mení průběh pře
pětí transformátoru také bleskojistce. Kapacita pro přepěťovou
vlnu charakter proměnné impedance, měnící malé hodnoty při příchodu
vlny téměř nekonečnou hodnotu pro stejnosměrné napětí (po nabití
kapacit y).
Přepěli chráněném transformátoru vlivem připojeného vedení
nižší než koncové stanici.
Průběh přepětí vstupní kapacitě transformátoru příchodu pře
pěťové vlny vodici vlnovou impedancí dán průběhem nabíjení
kapacity přes impedancí Pro vlnu konstantní strmostí čela až
do okamžiku zapálení bleskojistky lze určit průběh přepětí transfor
mátoru [118] rovnice
■wT 2a\t 'z^ [kV, kV/jis, £1, jjlF] (91)
pro t*
,U Attncjifórická přepětí 161
. obr. Také ochranná vzdálenost svodiěe přepětí je
větší. Bleskojistka transformátor jsou
připojeny hodě jejich vzájemná vzdálenost obrázku
114b) jsou uvedeny průběhy přepětí bleskojistce konstantním zbyt
kovým napětím rovným zapalovacímu napětí 3f>0 (VKA 123). 114a) jsou uvedeny základní typy uspořádání stanice,
do níž vstupuje vlna jedním vedením. Teprve
od okamžiku příchodu odražené vlny strmost přepětí 11a svod ¡či zvětší
na dvojnásobek. Strmost
vstupující přepěťové vlny předpokládala 400 kV/fAS. Strmost
přepěťově vlnv svodiči umístěném před Iransťoniiátor doby
l
příchodu vlny odtaženě otevřeného konce vedení okam žiku —^
f(is; stejná jako strmost přepěťově vlny vstupující stanice. Také odpovídající zapalovací
napětí něco vyšší než při umístění svodiěo před transformátor. Při celkové dolSí době zapálení svodiěe při nižším
zapalovacím napětí bude také napětí transformátoru nižší.strmost přepěťové vlny vstupující stan ipo.
Přepěťové poměry při ochraně transformátoru svodiČi přepětí vzdále
nými transformátoru jsou značné míry ovlivněny vstupní kapacitou,
která dosahuje velkých transformátoru několik» tisíc pF, menších
transformátorů asi ¿500 000 pF
