Atmosférická přepětí v rozvodu elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruk­térům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Jirků, František Popolanský

Strana 153 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
nej nepříznivějších případech napětí konci vstupní cívky vyšší než napětí vstupu [obr. Je-li uzel trojfázového transformátoru izolován, mají přepěťově poměry vinutí poněkud odlišný charakter. Toto zvýšení ohro­ žuje jak mezizávítovou izolaci vstupní cívky, tak také svou amplitudou hlavní izolací vinutí proti uzemněným částem, popř. 112a) první špička obr. Odrazem muže přepětí konci vstupní cívky zvýšit nad hodnotu pře­ pětí vstupujícího transformátoru.počátečního rozložení Zesílením izolace mezi závity zvýší namáhání izolace mezi závity vstupní cívky. 112a)]. 1’odoluiě jako postupy vlny vodením odrazu rozhraní dvou různých impedancí '¿do lze uvažovat zvýšení přepěťové vlny přicházející z vinutí vstupní cívky menší vlnovou impedancí (řádově několik tisíc ohmu) vinutí větší vlnovou impedancí (až několik desítek tisíc ohmů). Při zesílení izolace vstupní cívky dbát především zkvalitnění izolace vstupní cívky, při níž neměnily poměry rozložení kapacit velikosti vlnových impedancí vstupní dalších cívek. proti sousedním fázím. 112b), c)]. Při kusé vine lze očekávat zvlášť nepříznivé zvýšení přepětí konci první cívky zesílenou izolací lakovém případě, kdy doba trvání kusé vlny rovna čtvrtině periody vlastních oscilací vstupní cívky (několik ¡jls). obrázku 112 jsou uvedeny změřené průběhy přepětí na konci cívky první zesílenou izolací konci druhé normální izo­ lací při namáhání transformátoru různě dlouhoti kusou vlnou. Konečné rozložení napětí trojfázovérn transformá­ toru izolovaným uzlem liší jednofázového tím, při postupu 156 . S prodlužující dobou trvání kusé vlny zvětšuje amplituda přepětí vlastních oscilací vstupní cívky [druhá špička napětí obr. 112b)]. zvyšuje přepětí konci vstupní cívky. Někteří autoři doporučují odstupňovanou izolaci, níž přechod mezi jednotlivými cívkami mírně odlišnou vlnovou impedancí byl plynulý nevyvolal uvedené nepříznivé přepěťové jevy. Je-li při náhlém poklesu přepětí vstupu transformátoru přepětí konci vstupní cívky vyšší než napětí vstupující vlny, očekávat nejen zvýšené namáhání mezizúvitové izolace vstupní cívky, ale dalších oívek nor­ mální izolací. Při poměrně krátké kusé vlně průběh přepětí konci vstupní cívky nižší než napětí vstupu maximální přepětí dáno přepěťovou špičkou danou počátečním rozložením napětí [první špička napětí ohr. Mimo přepěťová vlna konci cívky zesílenou izolací odráží tím. Zesílení izolace vstupní cívky může vést některých případech přepěťo­ vým poměrům, které jsou nepříznivější než stejné izolace všech cívek. Dříve uvedené přepěťové poměry jedné fázi odpovídají poměrům v trojfázovérn transformátoru takovém případě, kdy uzel transformátoru je uzemněn. Počáteční rozložení přepětí trojfázového transformátoru podstatě neliší rozložení při jednofázovom transformátoru izolovaným nebo uzemněným uzlem