Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Při omezeném trvaní přepěťové vlny
vstupující transformátoru, pri konečné strmosti vzrůstu čela poklesu
přepětí dosažení maxima není počáteční rozložení přepětí podél vinutí
tak nepříznivé jako pro pravoúhlou vlnu.' nekonečně dlouhá pravoúhlá vlna nevyskytuje.
Odi•a/,y vln otevřeném konci vinutí způsobují zvýšení prepotí konce
vinuti, při uzemněném konci naopak uprostred vinutí.
V obrá/.ku 111 jsou uvedeny různě dlouhé knsé vlny odpovídající
průběh přepětí vinutí [3J. Také přechodné oscilace při
kmitání vinutí nedosahují takových hodnot. při zapálení vyfukovací bleskojistky nebo jiskřiště
v blízkostí transformátoru. takovém případě superponuje záporné přepětí
vznikající přeskoku zápornou amplitudu vlastních kmitů zvýší
tím celkové přepětí.emneuem konci otevřeném konci Rychlost
ľ v
post upu viny vinutím je: při izolovaném konci něco vctsí 180 m/ps)
tie/, vinutí uzeíľinčnvui koncern 180 m/os).
vinutí téměř pravoúhlou vlnou opačnou polaritou amplitudou, která je
rovna zapalovacímu napětí jiskřiště. Výsledný průběh přepětí
l/. Zesílením izolace zmenší vzájemná ka
pacita závitů zvětší při stejné kapacitě proti zemi součinitel
154
.
S ohledem napěťové zatížení vstupní cívky při počátečním rozložení
napětí zesiluje izolace vstupní cívky malých transformátorů.
í když provozu přepěťové vlny mají konečnou strmost vzrůstu přepětí
a počáteční rozložení napětí mírnější než pravoúhle vlny, vyvolá
přeskok jiskřišti náhlý pokles přepětí, který nepříznivě zatíží mezi-
závitovou izolaci vstupních závitů. Zde je
možno očekávat složitější jevy. 111).pri kmil 'iuí vinutí uvažovat délku vinuli, udávající periodu oscilací T. Náhlý pokles napětí zapálení způsobí, že
vinutí namáháno velmi strmou vlnou opačné polarity než přepětí,
které bylo okamžiku přeskoku transformátoru které již volnými
kmity vyvolalo určité rozložení napětí vinutí.
V praxi si. Atmosférická
přepětí vstupující stanici transformát-oru jsou vesměs krátkodobá,
trvající několik desítek set [¿s.
„ -U
Pri u/.e získat superpozicí dvou samostatných jevů, vznikajících rozkmitáním
vinutí původní přepěťovou vlnou přechodným jevem vyvolaným ve. Uvedený příklad ukazuje pravoúhlé kusé
vlny různou dobou trvání. Zvýšení přepětí oproti vodnímu lze očekávat
tehdy, je-li doba trvání kusé vlny stejná jako poloviční doba periody
vlastních oscilací ji. Trvá-Ji přepěťová vlna kratší
dobu než perioda vlastních oscilací vinutí (Tv T), nemůže kmitání
zcela ro/,vinout přepětí vinutí bude úuiórně nižší,
Nepříznivé přepěťové podmínky vinutí vznikají při kusých vlnách,
vznikajících napr. Doba trvání kusé vlny může mít pod
statný vliv rozdíl napětí mezi závity velikost celkového přepětí ve
vinutí, podobně jako pravoúhlé vlny (obr
