Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
V obrá/.
V praxi si.emneuem konci otevřeném konci Rychlost
ľ v
post upu viny vinutím je: při izolovaném konci něco vctsí 180 m/ps)
tie/, vinutí uzeíľinčnvui koncern 180 m/os). Zde je
možno očekávat složitější jevy.pri kmil 'iuí vinutí uvažovat délku vinuli, udávající periodu oscilací T. Náhlý pokles napětí zapálení způsobí, že
vinutí namáháno velmi strmou vlnou opačné polarity než přepětí,
které bylo okamžiku přeskoku transformátoru které již volnými
kmity vyvolalo určité rozložení napětí vinutí. Doba trvání kusé vlny může mít pod
statný vliv rozdíl napětí mezi závity velikost celkového přepětí ve
vinutí, podobně jako pravoúhlé vlny (obr.
„ -U
Pri u/.ku 111 jsou uvedeny různě dlouhé knsé vlny odpovídající
průběh přepětí vinutí [3J. Trvá-Ji přepěťová vlna kratší
dobu než perioda vlastních oscilací vinutí (Tv T), nemůže kmitání
zcela ro/,vinout přepětí vinutí bude úuiórně nižší,
Nepříznivé přepěťové podmínky vinutí vznikají při kusých vlnách,
vznikajících napr. Při omezeném trvaní přepěťové vlny
vstupující transformátoru, pri konečné strmosti vzrůstu čela poklesu
přepětí dosažení maxima není počáteční rozložení přepětí podél vinutí
tak nepříznivé jako pro pravoúhlou vlnu.
vinutí téměř pravoúhlou vlnou opačnou polaritou amplitudou, která je
rovna zapalovacímu napětí jiskřiště. Zesílením izolace zmenší vzájemná ka
pacita závitů zvětší při stejné kapacitě proti zemi součinitel
154
.
í když provozu přepěťové vlny mají konečnou strmost vzrůstu přepětí
a počáteční rozložení napětí mírnější než pravoúhle vlny, vyvolá
přeskok jiskřišti náhlý pokles přepětí, který nepříznivě zatíží mezi-
závitovou izolaci vstupních závitů. Také přechodné oscilace při
kmitání vinutí nedosahují takových hodnot. Zvýšení přepětí oproti vodnímu lze očekávat
tehdy, je-li doba trvání kusé vlny stejná jako poloviční doba periody
vlastních oscilací ji.e získat superpozicí dvou samostatných jevů, vznikajících rozkmitáním
vinutí původní přepěťovou vlnou přechodným jevem vyvolaným ve. Atmosférická
přepětí vstupující stanici transformát-oru jsou vesměs krátkodobá,
trvající několik desítek set [¿s. při zapálení vyfukovací bleskojistky nebo jiskřiště
v blízkostí transformátoru. takovém případě superponuje záporné přepětí
vznikající přeskoku zápornou amplitudu vlastních kmitů zvýší
tím celkové přepětí. Výsledný průběh přepětí
l/. 111).' nekonečně dlouhá pravoúhlá vlna nevyskytuje.
Odi•a/,y vln otevřeném konci vinutí způsobují zvýšení prepotí konce
vinuti, při uzemněném konci naopak uprostred vinutí.
S ohledem napěťové zatížení vstupní cívky při počátečním rozložení
napětí zesiluje izolace vstupní cívky malých transformátorů. Uvedený příklad ukazuje pravoúhlé kusé
vlny různou dobou trvání
