Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
vyplývá, nejvetší bouřková činnost, vyjádřená počtem dní
s bouřkou, počtem bouřek trváním bouřek soustřeďuje teplou roční
dobu.
V dlouhodobém průměru připadá nejvíce dní bouřkou, bouřek bouřko
vých hodin iia nejteplejší měsíc- rocc, Červenec, jak západní, tak
i východní polovině ČSSR. desáté hodině dopolední zvětšuje
bouřková činnost dosažení odpoledního maxima rovnoměrné klesá až
do půlnoci. pohoří zpomaluje průměru km/h. chladném půlroku výskyt bouřek nepatrný pokud této
době vyskytnou, jejich trvání krátké.
18
.
Místní bouřky šíří rychlostí km/h.
R ostu bouřek
Postupná rychlost frontálních bouřek km/h, nížinách až
00 km/l).minimum ranních hodinách. jednotlivých letech pohybuje toto
maximum mezi květnem červencem., obdobne tomu hornaté části Slovenska. A'ejvčtší
bouřková činnost průměru mezi hodinou.
Rozbor denního chodil výskytu bouřek podle různých krajů udává, že
Obr. Průběh bouřkově činnosti během dne udává obr.
R očn četn osti bouřek
Z obr. Výskyt bouřek bč-hem dne území ČSSR
v horách maximum bouřkové činnosti dříve, nás Krkonoších na
Šumavě hod
