Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
První základnu --- 1,5 h
a výšku 0,8 druhý 0,75 výšku Konstrukce podle Akopjana
a Stěkolnikova jsou uvedeny obr. Obr. 96.
Z modelových zkoušek vyplývá, malou změnou výšky jímacího zaří
zení lze dosáhnout značně zvětšené účinnosti. Při všech těchto ochranných
prostorech neuvažovala závislost amplitudě bleskového proudu
(změna výšky bleskové elektrody). zemnicích lan pro
pravděpodobnost úderu 0,1 [20j.Pro vertikální jímac HOm přijal Hjh 20.
Golde odvodil [101], výška orientace bleskového výboje nad zemí
(při modelových zkouškách tím ivelikost ochranného prostoru vzrůstá
s amplitudou bleskového proudu podle obr. Jejich platnost třeba
ověřit systematickým zpracováváním materiálů pozorovaných přírodě.
Modelové zkoušky ochranných prostoru udávají jen takové ochranné
prostory, které pouze podobají skutečným.
Porovnáme-lj ochranné prostory podle autorři sovětských amerických,
pozorujeme, mají stejný průběh, ačkoli jedny byly odvozeny pokusil
poměrnou výškou elektrody Hjh druhé Hjh 5. ň8. Potom dosazením, do
(>2 docházíme vzorci
1,6A,
(<>(>)
kStckolnikov doporučuje zjednodušenou konstrukci ovhvnnnébo prostoru
omezeného dvoma lomenými kužely [21].
Přes výše uvedený rozpor SSSR dobře osvědčila účinnost hromo-
137
. podie AIEfí udává
ochranné prostory jednoho nebo dvou jímaíti, popř
