Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Určit
podrobněji výskyt různých přepěťových vln vstupujících stanice by
bylo velmi pracné. Přepětí
v bode styku dvou prostředí (vodičů) různé vlnové impedanci určíme
ze vztahu
“ f“7- ((;3)X-l Z,
kde tt, napětí místě odrazu, j. Venkovní vedení vn
bez zemnícího lana nevodivých stožárech mají izolační hladinu proti
zemi značně vysokou.
Naproti tomu impedance zařízení stanice jnůže mít kapacitní, induktivní
anebo činný charakter (podle druhu připojeného zařízení). místům, nichž mění vlnová impedance. předpokladu zanedbatelného svodu podélného
odporu vodiče cedení vlnová impedance vedení činný charakter. Pro různé stanice lze získat přel)led výskytu, přepětí
a jeho amplitudy pomocí měřičů počítačů přepětí.přepětí odrazy bo
dech neliomogenity stanice.
Tato přepětí mají mulou amplitudu neohrožují izolaci zařízení stanice. Celkový počet přepěťových v)n vstupujících stanice
z několika vedení celkovou délkou |km] tedy
•V :/’ ^
Píi určovaní četnosti výskytu přepěťových vln vstupujících stanice
z venkovního vedení neuvažuje přepětí vznikající vedení indukcí. Při otevřeném
vedeni ií2 přepěťová vlna tomto hodě (na konci vedení)
134
.
V těchto bodech vina odráží postupuje změněnou plitudou do
nového prostředí jinými charakteristickými hodnotami.1 přeskokovým napětím izolátorů stožáru. Venkovní vedení chráněná zemnicím lanem mají izolační hladinu
urřenoi. Je-li vlnová
impedance vedení postupující přepěťovou vlnou menší než impedance
zařízení, němž vedení končí, zvýší přepěťová vlna; při nižší vlnové
impedanci konci vedení lze očekávat, snížení přepěťové vlnyr.^ napětí vstupující vlny, rAv vlnový odpor
vodice postupující přepěťovou vlnou: vlnová impedance připojená
k vodiči místě odrazu. Tyto přístroje nere
gistrují však skutečnou hodnotu přepěl.místa vzniku vlny od
stanice.
Při vzniku přepětí místech vzdálených stanice přepěťová vlna.
Velikost přepěťových vln vstupujících stanice vodičích vedení
je závislá izolační hladině vedení vzdálenosti .
postupující stanice, útlumem zmenšena mnohem menší strmost
vzrůstu přepětí no/, při úderu blesku vedení blízkosti stanice.
Přepěťová vlna vstupující venkovního vedení stanice přichází
k bodům nebomogenity, tj.působením svodičů.Uhulit)?' vedení.í vstupujícího stanice vedení,
protože přepěťová vlna mění
