Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
přepětí odrazy bo
dech neliomogenity stanice. Přepětí
v bode styku dvou prostředí (vodičů) různé vlnové impedanci určíme
ze vztahu
“ f“7- ((;3)X-l Z,
kde tt, napětí místě odrazu, j.
Při vzniku přepětí místech vzdálených stanice přepěťová vlna. předpokladu zanedbatelného svodu podélného
odporu vodiče cedení vlnová impedance vedení činný charakter. místům, nichž mění vlnová impedance. Tyto přístroje nere
gistrují však skutečnou hodnotu přepěl.
Přepěťová vlna vstupující venkovního vedení stanice přichází
k bodům nebomogenity, tj.^ napětí vstupující vlny, rAv vlnový odpor
vodice postupující přepěťovou vlnou: vlnová impedance připojená
k vodiči místě odrazu. Určit
podrobněji výskyt různých přepěťových vln vstupujících stanice by
bylo velmi pracné.Uhulit)?' vedení.působením svodičů.
Velikost přepěťových vln vstupujících stanice vodičích vedení
je závislá izolační hladině vedení vzdálenosti . Při otevřeném
vedeni ií2 přepěťová vlna tomto hodě (na konci vedení)
134
. Je-li vlnová
impedance vedení postupující přepěťovou vlnou menší než impedance
zařízení, němž vedení končí, zvýší přepěťová vlna; při nižší vlnové
impedanci konci vedení lze očekávat, snížení přepěťové vlnyr.
V těchto bodech vina odráží postupuje změněnou plitudou do
nového prostředí jinými charakteristickými hodnotami.místa vzniku vlny od
stanice. Venkovní vedení vn
bez zemnícího lana nevodivých stožárech mají izolační hladinu proti
zemi značně vysokou. Venkovní vedení chráněná zemnicím lanem mají izolační hladinu
urřenoi.
postupující stanice, útlumem zmenšena mnohem menší strmost
vzrůstu přepětí no/, při úderu blesku vedení blízkosti stanice.í vstupujícího stanice vedení,
protože přepěťová vlna mění.
Naproti tomu impedance zařízení stanice jnůže mít kapacitní, induktivní
anebo činný charakter (podle druhu připojeného zařízení).
Tato přepětí mají mulou amplitudu neohrožují izolaci zařízení stanice. Pro různé stanice lze získat přel)led výskytu, přepětí
a jeho amplitudy pomocí měřičů počítačů přepětí. Celkový počet přepěťových v)n vstupujících stanice
z několika vedení celkovou délkou |km] tedy
•V :/’ ^
Píi určovaní četnosti výskytu přepěťových vln vstupujících stanice
z venkovního vedení neuvažuje přepětí vznikající vedení indukcí.1 přeskokovým napětím izolátorů stožáru
