Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
1 přeskokovým napětím izolátorů stožáru. Venkovní vedení chráněná zemnicím lanem mají izolační hladinu
urřenoi.
Při vzniku přepětí místech vzdálených stanice přepěťová vlna. Venkovní vedení vn
bez zemnícího lana nevodivých stožárech mají izolační hladinu proti
zemi značně vysokou.í vstupujícího stanice vedení,
protože přepěťová vlna mění.místa vzniku vlny od
stanice. Pro různé stanice lze získat přel)led výskytu, přepětí
a jeho amplitudy pomocí měřičů počítačů přepětí.přepětí odrazy bo
dech neliomogenity stanice.
Přepěťová vlna vstupující venkovního vedení stanice přichází
k bodům nebomogenity, tj. Při otevřeném
vedeni ií2 přepěťová vlna tomto hodě (na konci vedení)
134
.
postupující stanice, útlumem zmenšena mnohem menší strmost
vzrůstu přepětí no/, při úderu blesku vedení blízkosti stanice.Uhulit)?' vedení.působením svodičů. Přepětí
v bode styku dvou prostředí (vodičů) různé vlnové impedanci určíme
ze vztahu
“ f“7- ((;3)X-l Z,
kde tt, napětí místě odrazu, j. předpokladu zanedbatelného svodu podélného
odporu vodiče cedení vlnová impedance vedení činný charakter.^ napětí vstupující vlny, rAv vlnový odpor
vodice postupující přepěťovou vlnou: vlnová impedance připojená
k vodiči místě odrazu.
Velikost přepěťových vln vstupujících stanice vodičích vedení
je závislá izolační hladině vedení vzdálenosti . Celkový počet přepěťových v)n vstupujících stanice
z několika vedení celkovou délkou |km] tedy
•V :/’ ^
Píi určovaní četnosti výskytu přepěťových vln vstupujících stanice
z venkovního vedení neuvažuje přepětí vznikající vedení indukcí. místům, nichž mění vlnová impedance. Tyto přístroje nere
gistrují však skutečnou hodnotu přepěl. Je-li vlnová
impedance vedení postupující přepěťovou vlnou menší než impedance
zařízení, němž vedení končí, zvýší přepěťová vlna; při nižší vlnové
impedanci konci vedení lze očekávat, snížení přepěťové vlnyr.
V těchto bodech vina odráží postupuje změněnou plitudou do
nového prostředí jinými charakteristickými hodnotami.
Naproti tomu impedance zařízení stanice jnůže mít kapacitní, induktivní
anebo činný charakter (podle druhu připojeného zařízení). Určit
podrobněji výskyt různých přepěťových vln vstupujících stanice by
bylo velmi pracné.
Tato přepětí mají mulou amplitudu neohrožují izolaci zařízení stanice
