Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
L fi-is; (59)
vz
Při velkém specifickém odporu půdy menších délkách protáhlých zem-
ničú může odraz vlny konci zemnice způsobit době přechodné zvýšení
přepětí začátku zemniče.
Doba. xemi ¿patnou
vodivostí musí použít protáhlých zemničil (pásu) ni/ně členěných. dobře vodivé pudě
lze požadovaného odporu uzemnění stožárů (líí popř. Závisí tvaru zemnice, špecifickom odporu země (varu
i velikosti ní/.s/m, (60)
127
.sc svodu proudu době podílí celý zemnic, že
k uvedeným odrazům krátkodobému zvýšení napětí vlivem odrazu ne
dochází.
21
tk 0,02 l. konečném stadiu rázového jevu,
tj, dostatečné dlouhé době, rovná odpor zemniče jeho naměřené hod
not/:.Odjior uzemnění není však podmínek vyvolaných rázovým proudem
blesku konstantní.st
uplatňuje velký svod.
Při příchodu rázového proudu odpor zemnice pro postupující vlnu
proudu určen pouze jeho vlnovou impedancí není závislý délce zemníce.
Průběh poklesu odporu protáhlého zemníce časem pro pravoúhlou
vlnu tvar přibližně exponenciální, odpovídající rovnici
R(l) 7ik(i?0 Äk) [Q, ¡'.ovóho proudu, který zemničem prochází. Náhradní schéma zemnice obsahuje mimo indukčnost,
zapojenou série činným odporem zemniče, ještě svodový odpor, který
je paralelné připojen fco kapacitě vodiče. Doba tk, níž lze očekávat pokles odporu pro
táhlého zemniče délky l,í konečnou hodnotu, rovna dvojnásobné době
postupu vlny zemničein, tj. snadno do
sáhnout božnými tyčovými zemnicí nebo krátkými pásky. Odpor uzemnění
protáhlých zemuičú nebývá však konstantní při krátkodobých jevech,
vyskytujících při atmosférický cli výbojích. kterou klesne odpor zemníce počáteční vlnové impedance na
konečnou hodnotu, závislá především délce protáhlého zemniče rych
losti postupu proudové vlny zemničem. Protáhlý zemnic
se při rázu chová stejně jako vodic, něhož mimo kapacitu indukčno.
Vlnová impedance prot áhlého zemniče asi 1*20 220 £1.
Výsledný odpor protáhlého zemnice nepřímo úměrný délce pásu je
závislý především měrném odporu pudy uložení pásu. Podle provedených měření je
rychlost postupu vlny protáhlým zemničem rovna asi jedné třetině rychlosti
světla (vTi 100 [4]. Nejdůležitějšími činiteli
s nimiž musí počítat protáhlých zemniČú, jsou: počáteční vlnová
impedance, konečná velikost odporu uzemnení, přechodné stadium
mezi počátečním konečným odporem zemnice. běžných případech lze počítat tím, že
u dlouhých zemničij
