Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
obr. Většina Evropy podle této mapy bouřkových dní [49],
3. Jen málo menší bouřkovou činnost oblast
Nízkých Tater.
Za. Bouřky ČSSR
Mapy bouřkových dní území ČSSR byly sestaveny několikrát. ISTa obr.
V průměru připadá ČSSR jeden bouřkový den 1.
Za bouřku lizk považuje bouřka, při níž interval mezi pozoro
váním blesku zahřměním kratší než vteřin. izokeraunická
mapa světa, již sestavila poslední době Světová meteorologická organizace
ze miliónů pozorování bouřek stanicích pevninách lodích
v oceánech.
T rván bouřek
Bouřka může trvat několik hodin.
Pozorovatelé uvádějí každého pozorování bouřky začátek konec
na minutu, světovou stranu, níž bouřka přichází, nejkratší dobu mezi
zablesknutím zahřměním maximální náraz větru. 5). Největší poěet bouřkových dní trvání bouřek Slovensko,
zvláště oblast Vysokých Tater údolí Hornádu dny bouřkou až
75 hodinami bouřkou. trvání bouřky byla považována doba mezi prvním posledním
zahřměním.
Za stejné obdobi byla vypracována mapa trvání bouřek hodinách
(obr. Delší trvání než bouřkou mají dále oblasti Lysé hory,
Ostravsko, Krkonoše Milešovka.3 hodiny. Brazílii 200 bouřkových dní, střední
Africe 180, Madagaskaru 140 oblasti Velkých Sund 140 bouřkových
dní. bouřku len považuje taková hon řka, při níž bylo slyšet
alespoň jedno zahřmění irilerval mezi zablesknu tím zahřměním místě
pozorování delší než vteřin. mapě lze pozorovat několik světových ohnisek bouřek
v rovníkových oblastech.5 bouřky 1. nočních hodinách bouřková činnost velmi malá.
14
.
Za příznivých okolností lze blýskavici pozorovat, vzdálenosti T00 až
150 km.mezi mrakem zemí, při nichž není mísipozorován slyšet hřmění.
Z dlouhodobých sledování bouřek sestavuje mapa průměrného poutu
bouřkových dní rok (izokcraunická mapa). Nej častěji trvá 0,2 0. 4
je poslední zpracování období 1946 1955 427 stanic Atlasu podnebí
ČSSR.8
bouřkových hodin [48],
D enní ytu bou řek
Největší počet, bouřek připadá odpolední hodiny brzy teplotním
maximu, kdy největší výpar nejpříznivější podmínky pro tvoření
bouřkových mraků