Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Za. izokeraunická
mapa světa, již sestavila poslední době Světová meteorologická organizace
ze miliónů pozorování bouřek stanicích pevninách lodích
v oceánech. nočních hodinách bouřková činnost velmi malá.5 bouřky 1. Většina Evropy podle této mapy bouřkových dní [49],
3.
Pozorovatelé uvádějí každého pozorování bouřky začátek konec
na minutu, světovou stranu, níž bouřka přichází, nejkratší dobu mezi
zablesknutím zahřměním maximální náraz větru. Delší trvání než bouřkou mají dále oblasti Lysé hory,
Ostravsko, Krkonoše Milešovka.
T rván bouřek
Bouřka může trvat několik hodin. mapě lze pozorovat několik světových ohnisek bouřek
v rovníkových oblastech.
Za bouřku lizk považuje bouřka, při níž interval mezi pozoro
váním blesku zahřměním kratší než vteřin. obr. Největší poěet bouřkových dní trvání bouřek Slovensko,
zvláště oblast Vysokých Tater údolí Hornádu dny bouřkou až
75 hodinami bouřkou.8
bouřkových hodin [48],
D enní ytu bou řek
Největší počet, bouřek připadá odpolední hodiny brzy teplotním
maximu, kdy největší výpar nejpříznivější podmínky pro tvoření
bouřkových mraků. trvání bouřky byla považována doba mezi prvním posledním
zahřměním.mezi mrakem zemí, při nichž není mísipozorován slyšet hřmění.
Za příznivých okolností lze blýskavici pozorovat, vzdálenosti T00 až
150 km.
Z dlouhodobých sledování bouřek sestavuje mapa průměrného poutu
bouřkových dní rok (izokcraunická mapa). 5). Bouřky ČSSR
Mapy bouřkových dní území ČSSR byly sestaveny několikrát.
V průměru připadá ČSSR jeden bouřkový den 1. 4
je poslední zpracování období 1946 1955 427 stanic Atlasu podnebí
ČSSR. bouřku len považuje taková hon řka, při níž bylo slyšet
alespoň jedno zahřmění irilerval mezi zablesknu tím zahřměním místě
pozorování delší než vteřin. Brazílii 200 bouřkových dní, střední
Africe 180, Madagaskaru 140 oblasti Velkých Sund 140 bouřkových
dní.
14
. Nej častěji trvá 0,2 0.
Za stejné obdobi byla vypracována mapa trvání bouřek hodinách
(obr. ISTa obr.3 hodiny. Jen málo menší bouřkovou činnost oblast
Nízkých Tater
