Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Bouřky ČSSR
Mapy bouřkových dní území ČSSR byly sestaveny několikrát.5 bouřky 1.
14
. izokeraunická
mapa světa, již sestavila poslední době Světová meteorologická organizace
ze miliónů pozorování bouřek stanicích pevninách lodích
v oceánech.
Za bouřku lizk považuje bouřka, při níž interval mezi pozoro
váním blesku zahřměním kratší než vteřin. Delší trvání než bouřkou mají dále oblasti Lysé hory,
Ostravsko, Krkonoše Milešovka.8
bouřkových hodin [48],
D enní ytu bou řek
Největší počet, bouřek připadá odpolední hodiny brzy teplotním
maximu, kdy největší výpar nejpříznivější podmínky pro tvoření
bouřkových mraků. nočních hodinách bouřková činnost velmi malá.
T rván bouřek
Bouřka může trvat několik hodin.
Za stejné obdobi byla vypracována mapa trvání bouřek hodinách
(obr. Nej častěji trvá 0,2 0. Jen málo menší bouřkovou činnost oblast
Nízkých Tater.mezi mrakem zemí, při nichž není mísipozorován slyšet hřmění. 5). Největší poěet bouřkových dní trvání bouřek Slovensko,
zvláště oblast Vysokých Tater údolí Hornádu dny bouřkou až
75 hodinami bouřkou. 4
je poslední zpracování období 1946 1955 427 stanic Atlasu podnebí
ČSSR.
Za. Většina Evropy podle této mapy bouřkových dní [49],
3.
Za příznivých okolností lze blýskavici pozorovat, vzdálenosti T00 až
150 km.3 hodiny. ISTa obr. mapě lze pozorovat několik světových ohnisek bouřek
v rovníkových oblastech. bouřku len považuje taková hon řka, při níž bylo slyšet
alespoň jedno zahřmění irilerval mezi zablesknu tím zahřměním místě
pozorování delší než vteřin.
V průměru připadá ČSSR jeden bouřkový den 1.
Z dlouhodobých sledování bouřek sestavuje mapa průměrného poutu
bouřkových dní rok (izokcraunická mapa). obr. Brazílii 200 bouřkových dní, střední
Africe 180, Madagaskaru 140 oblasti Velkých Sund 140 bouřkových
dní.
Pozorovatelé uvádějí každého pozorování bouřky začátek konec
na minutu, světovou stranu, níž bouřka přichází, nejkratší dobu mezi
zablesknutím zahřměním maximální náraz větru. trvání bouřky byla považována doba mezi prvním posledním
zahřměním
