Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruktérům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966
Držáky svodu jsou zamontovány stožárů pod zemnicím lanem
i parirpndpěiou konzoly. Zmenšení poruchovostí
a. Šikmé
uspořádání svodu však nepříznivé vlastnosti vzhledem velké délce
svodu, který musí být uchycen stožáru dostatečné vzdálenosti pod
vodivou konzolou vzhledem potřebnému tahu místo uchycení na
zemnicí lano. Poměrně nízká izolační hladina
vedení při dosažitelných odporech uzemnění jednotlivých stožáru při
pouští pouze malé dovolené proudy blesku pravděpodobnější výskyt
větších proudů vedoucích zpětným přeskokům. vedení dřevěných stožárech
s vodivými konzolami zpravidla využita izolace dřeva tak, svod od
zemnícího lana veden vzduchem jnjiuu- vodivá konzoly•Starší provedení
svodu zemnícího latia'niTtno konzoly uvedeno obrázku 78a).nejfrasp.•Je dovolený proud blesku pro přeskok rozpětí /,*MV. Odpoj' uzemnění stožárů nelze zmenšovat
neomezeně, Zvláště při malých odporech uzemnění další zmenšování
odporu velmi nákladné innoha případech téměř neuskutečnitelné. Jako
dostatečně malý ekonomicky dosažitelný odpor uzemnění stožárů se
volí maximálně ~~
'Zvýšení i^a^íJiladiny.odáračji dosáhnout využitím přesko
kové izolační schopnosti dřeva stožárů nebo konzol.
Při určování poctu poruch venkovním vedení zemnicím lanem
je rozhodující počet zpětných přeskoku. větší než dovolený
proud blesku pro úder rozpětí přeskok stožáru nastávají
přeskoky pouze stožáru přeskoky rozpětí -se nemusí uvažovat. vhodné ochrany venkovního vedení -se zemnicím lanem mřiže dosáh
nout pouze zvýšením izolační hladiny vedení nebo zmenšením odporu
uzemnění jednotlivých stožárů. Poža
davek dostatečně nízkého ochranného úhlu zemnícího huni není proto tak
důležitý jako vedení vvn vysokou izolační hladinou malou pravděpo
dobností výskytu zpětných přeskoku. ktcrd_nesou vlastní váhu svodu tah
vypnutí. obrázku 78b.
Dalšího zvětšeni izolační pevnosti dosáhne použitím nevodivých
konzol, iSvod zemnícího lana může být veden přímo stožáru, avšak
využívá pouze izolace dřeva konzol. Nej větší rázové pevnosti dosáhne,
je-li svod veden mimo konzoly, ťři vfiodnérn uspořádání nevodivých
109
.lza.
V tomto případě rovnici (5!) dosadí místo pravděpodobnost
výskytu dvojnásobného dovoleného proudu pro přeskok »ložiíni {ilň
Poruchy venkovního vedení vii způsobené přímým úderem bleskli do
vodičů tvoří jen malou část všech pomel) atmosférického původu. Ochranný úhel 30c 4í>'J ¡»roto
pro venkovní vedení nízkou izolační hladinou zccla dostačující. Modernější svody nepřipojují zemnicí lano přímo, ale
pomocí držáků {ocgjov-ých prutů). jsou uvedeny příklady uchycení
svodu. Dřevo stožáru nebo
konzol přeskokovou pevnost asi 200 500"kV/m, takže při vhodném
uspořádání konzoly svodu zemnieího lana může dosáhnout značného
zvětšení izolační pevnosti vedení
