Budiž bodě (obr. Jednoduchou metodu určení výšky ionosféry
navrhli 1925 Tuve Breit.) umístěna
vysílací stanice určité vzdálenosti přijímací stanice A2.
Stanice vysílá pravidelně přerušované signály, které dostávají
do dvojím způsobem, jednak přímo podle povrchu zemského,
jednak odrazem ionosféry, dráze AXBA2.
Této vodivé vrstvě byl dán později název vrstva Kennelly-Hea-
visidova anebo ionosféra, vzhledem intensivní ionisaci, která
musí býti příčinou její vysoké vodivosti. (sec-1). Později (1896) vyslovil jiný anglický badatel, Schuster,
předpoklad, určité výši nad zemí musí býti zeměkoule obklopena
dobře vodivou vrstvou vodivosti 107 elst. pozorování, jak šíří zvuk kolem určitého
explosivního centra) pod. ELEKTRINA STRATOSFÉRY. jedn. 49. Elektromagnetické vlny jiskrové
telegrafie ukázaly býti neobyčejně vhodným prostředkem studiu
její výšky, vlastností struktury. pozorování drah meteoritů,
sondáže akustické (t.VI. jejich výzkumu
můžeme užiti jen nepřímých metod, př.
Výzkum ionosféry.
Vrstvy atmosféry nad nejsou nám přímo přístupny, ani pilot
ním balónkům, opatřeným registračními přístroji.
Že vysokých vrstvách atmosféry odehrávají zjevy, zakládající
se elektrickém podkladě, domníval již John Dalton (1766—1844)
। základě pozorování polární záře její orientace magnetickému
poledníku. Označíme-li výšku
ionosféry nad zemí potom bude potřebovat! signál sledující dráhu
AjBA2 čas 2Ä
1 +
kde rychlost světla, dráze přímé, podie povrchu zemského,
čas l/c, při čemž zřejmě platí, tv
96
. Touto
vrstvou vysvětloval Schuster denní variace magnetického pole zem
ského, jejichž příčinu hledal elektrických proudech indukovaných
zemí jako permanentním magnetem vzdušných proudech strato
sféry, které musily míti určitý stupeň vodivosti. Zcela nový velmi významný způsob
výzkumu stratosféry poskytl objev, učiněný 1902 téměř současně
Kennellym Heavisidem, vlny bezdrátové telegrafie šíří ne
obyčejně velkých vzdáleností, což oba pozorovatelé vysvětlovali jakousi
vodivou vrstvou značné výšce nad zemí, která vlny odráží mno
hem větších vzdáleností, než dosáhly přímým šířením místa emise
