podstatě vodorovný válec průměru
16 délky cm, magnaliového plechu černě natřeného,19) na
19) Černý nátěr účel zameziti eventuální fotoelektrický účinek
světla. 9). 37. Při měřeních nutno jej vždy počátku konci každé
serie měření určití nalezených hodnot vžiti střed. Postupujeme při tom
tak, všechny isolátory spojíme nakrátko elektrometrem určíme,
o kolik voltů (JF) poklesl těchto okolností počáteční potenciál Fo
za stejný čas Při tom nutno uvážiti, nyní aparatura nemá kapa
citu (C+ K), nýbrž kapacitu úchylnou, K', ježto odpadá rozptylové
Kr
těleso. Jestliže Fo, této pod-
t
mince nevyhovují, potom dostaneme integrací vztah
1
(22c)
±7lt K
y
log nat —
y t
z něhož vypočteme.
Druhý způsob stanovení zakládá aspirační metodě, zcela ana
logické metodou měření počtu lehkých iontů (str. Při měření subjektivním postupuje
\ zcela obdobně, odečítá počáteční potenciál konečný zazna
mená čas Číselnou hodnotu pro dostaneme potom rovnice (22a),
dosadíme-li za^- kde kapacitě samotného rozpty-
dt dl
lového tělesa, kapacitě elektrometru, F.
66
., ježto pro rozptyl
je rozhodující náboj rozptylového tělesa samotného. Proto musíme změřené Fnásobiti poměrem —---—, čí-
C -j- K
selnou hodnotu tohoto poměru (rozměr: volty) přičísti konečné hod
notě F/, odečtené při měření rozptylovým tělesem. Tuto metodu
aplikoval prvé 1905 německý fysik Gerdien, němž bývá
nazývána aspirační metodou Gerdienovou příslušný přístroj,
vybudovaný přenosné formě, Gerdienovým aspirátorem. Příčinou tohoto poklesu ztráta náboje přechodem přes
isolátory. Dostaneme potom
(22b)
4?r
Nejsou-li hodnoty
1 dV^
Ft dt
Vt příliš sebe vzdáleny je-li dosti malé,
můžeme počítati přímo ředchozí rovnice tím, za
dV
v0-vt dt
dosadíme
a střední hodnotu E^a Vt. Při všech těchto měřeních třeba však uvážiti,
že aparatura vykazuje vždy určitý pokles potenciálu Fo, který byl
udělen, když není rozptylové těleso vystaveno účinku atmosférické
elektřiny.nabíjen určitý potenciál registrováno jeho postupné vybíjení
po čas konečný potenciál F/. Přístroj je
znázorněn obr
