Tyto elektrony vyletí atomu velikou rychlostí
a mají tak značnou kinetickou energii, při nárazech atomy plynu,
jímž proletují, vylučují těchto atomů další elektrony, jejichž rychlost
jest však již nepatrná. Jeho pohyblivosti jsou různé, podle toho, jak velký počet
molekul seskupí kolem kladného atomu nebo záporného elektronu a
v dolních vrstvách naší atmosféry jsou obsaženy mezích 2,5 cm/sec
až 0,3 cm/sec elektrickém poli jednotkové intensity).
Ani atom ochuzený jeden svůj elektron, ani vyloučený elektron
sám nepodrží svoji jednoduchou podobu. Jinak však tedy dolních vrstvách
atmosféry) krátkém čase, který malým zlomkem vteřiny, elektrony
spojují neutrálními molekulami, tvoříce podobné komplexy, jako kladně
nabité atomy, tak zv.tých okolností atomem (molekulou) plynu pohlcen vyloučí při tom
z atmosféry elektronů, kroužících kolem jádra atomu, jeden, případě
několik elektronů. Počet molekul, nichž lehký
ion skládá, zpravidla nepřevyšuje čísla jeho poloměr řádu
10 cm. Jestliže měříme
rychlost těchto malých iontů atmosféře, dostáváme číslo, které je
průměrem všech různých rychlostí, jimiž jednotlivé druhy lehkých
iontů vyznačují, toto číslo jest dosti konstantní.
Tuto veličinu nazýváme pohyblivostí iontů její rozměr jest
cm/sec
volt cm’ PoPsaný druh iontů, záležejících molekulárních komplexech,
nazýváme lehkým malým iontem. negativní ionty.
Se stanoviska teoretického bychom očekávali, pohyb iontů kon
stantním elektrickém poli bude díti rovnoměrně zrychleně, ježto
6
.
Atom byl původně elektricky neutrální, ale vyloučení jednoho
elektronu jest porušena jeho vnitřní elektrická skladba atom na
venek jeví jako útvar mající kladný, elementární náboj elektrický,
ježto toto množství elektřiny nyní není vázáno chybějícím elektronem. Pro kladné ionty
činí průměrně 1,4 cm/sec, pro záporné 1,9 cm/sec. Jednotkou této rychlosti jest rychlost iontů poli
s intensitou jednotkovou, kde každý vzdálenosti elektrod
připadá potenciální rozdíl jednoho voltu.
Takové komplexy molekul pohybují elektrickém poli zemském
různou rychlostí, která poli určité intensity pro komplex určité
velikosti konstantní.
Každý postižený atom tím ztratí jeden elektron, určité množství
negativní elektřiny, rovné jednomu elementárnímu náboji, což jest
4,77 10“10 elektrostatických jednotek. Atom ihned spojí větším
počtem molekul utvoří komplex, jehož velikost jest různá který
nazýváme positivním iontem? Zcela podobný postup platí pro
elektron vyloučený atomu; pouze velmi zředěných plynech nebo
v čistých plynech elektrochemicky positivních, jako jest vodík, dusík
a vzácné plyny, mohou určitý čas existovati elektrony volné, po
hybující velkou rychlostí
