Podle dnešních názorů atomických představujeme ionisování
plynu paprsky (nebo jiným zářením) takto: Photon, čili světelný
kvant, který podstatou paprsků jest při průchodu plynem urči-
5
. ionty, vzduch každý jiný
plyn jest Rentgenovým zářením ionisován stává elektricky vodivým.
Tento zjev poznal již 1785 Coulomb správně jej vyložil tím,
že elektřina neztrácí snad isolátorem země, nýbrž zvolna
odváděna vzduchem, vodič obklopujícím. jantar, síra, tavený křemen pod.
Úvod.
Podstatou velmi důležitého objevu Thomsonova byl účinek Róntge-
nova záření plyn.
Dále ukázal Thomson, že, ponoříme-li takto ionisovaného plynu dva
kovové vodiče, nichž jeden spojen kladným, druhý záporným
pólem elektrické baterie, zavedeme-li ionisovaném plynu elek
trické pole, budou pohybovati kladné částice záporné elektrodě
a záporné částice kladné určitou rychlostí, závislou síle elektric
kého pole.
Každý isolovaný vodič nesoucí elektrický náboj stává určité
době neelektrickým, když jest svého okolí oddělen dokonalým
isolátorem, jako jest př.IONISACE ATMOSFÉRY.
Vznik povaha iontů. 1899),
že původ elektrické vodivosti naší atmosféry záleží iontech, stejných
s těmi, které vznikají pod vlivem Rontgenových paprsků celou
nauku pohybu iontů elektrickém poli aplikovali atmosféru ve
stejné době Elster Geitel.
Brzy objevu Thomsonově dokázal Wilson (r. Vzduch tedy vždy jisté
míry nepatrně vodivým původ této vodivosti byl ještě sto let vý
kladu Coulombově nesprávně přičítán vodním parám, vzduchu obsa
ženým, ačkoliv Matteucci již 1849 ukázal pokusně, suchý vzduch
jest lepší vodič elektřiny než vzduch vlhký. Thomson zjistil, pod vlivem tohoto záření
štěpí molekuly plynu, počátku elektricky neutrální, molekuly
kladně záporně nabité, tak zv.
Tehdejší názory elektřině, opírající pouze zjevy elektřiny sta
tické, nebyly náležitě vysvětliti původ elektrické vodivosti
atmosféry teprve objev elektrisování plynů, který učinil 1896 J.
Thomson, poskytl správný výklad
