Umístění potenciální sondy. Tak Anglii observatoři Kew
u Londýna registrováno již 1861, Potsdamu Berlína 1904,
od téže doby přibližně Kremsmúnsteru Rakousku, 1906 Mni
chově, 1908 Davosu (Švýcary, 1560 nad mořem), 1910
v Tortose východním Španělsku (Observatorio del Ebro). Teoreticky sonda získává svůj výsledný potenciál expo
nenciálně časem, ale praxi "udáváme jako „nabíjecí čas“ elektro
metru sondou spojeného onen čas, který jeho potenciál %
se přiblíží potenciálu výslednému, jest potenciálu referenčního bodu.
Čím větší kapacita čím větší odpor, tím delší doby potřebí vybití
kondensátoru. Mladšího
data jsou stálé registrace Eskdalemuiru (Skotsko, blíže Edinburgu),
ve Val Joyeux Versailles (1923), Slučku Leningradu), Héluanu
(Egypt), Washingtoně (Sev.
K celoročním registracím^bývá zpravidla užíváno kolektoru vodního
nebo radioaktivního.
Elektrický gradient atmosféry veličinou, která byla všech dat
vztahujících atmosférické elektřině nejčastěji nejdůkladněji určo
vána. Umístění kolektoru bývá provedeno dvojím způso
bem, jak znázorněno obr. 33.
Obr. 33.Amerika), Huancayo (Chile, 2000 nad
mořem), Watheroo (západní Austrálie) Apii (ostrovy Samojské).
Hodnota nabíjecího času různá pro různé druhy sond.14)
14) Teprve 1936 vznikla observatoř atmosférické elektřiny nás
a Štrbském Plese, Vysokých Tatrách (1340 nad mořem).kondensátoru určité kapacity určitého potenciálu přes vysoký odpor. Nejpomaleji
působí doutnáky, kde nabíjecí čas hodnotu několika minut, nej-
rychleji mechanické nebo radioaktivní sondy (sekunda nebo zlomek
sekundy). Poněvadž elektrické pole atmosféry podléhá často velmi rych
lým variacím, důležité pro správnost pozorování, aby nabíjecí čas
měl hodnotu možná nejmenší, a
údaje sondy rychle sledovaly skuteč
nýstavpotenciálureferenčního bodu. Kromě občasných měření při polárních výpravách systematických
měření oceánských,, prováděných lodí ,,Carnegie“ dříve již lodí „Gali-
lée“, jsou různých observatořích registračně zaznamenávány hodnoty
gradientu již celou řadu let. Buď kolektor (kruhová deštička
průměru několika centimetrů, jejíž dolní strana nese radioaktivní po-
53
