Atmosférická elektřina

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: František Běhounek

Strana 53 z 130

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Umístění potenciální sondy. Tak Anglii observatoři Kew u Londýna registrováno již 1861, Potsdamu Berlína 1904, od téže doby přibližně Kremsmúnsteru Rakousku, 1906 Mni­ chově, 1908 Davosu (Švýcary, 1560 nad mořem), 1910 v Tortose východním Španělsku (Observatorio del Ebro). Teoreticky sonda získává svůj výsledný potenciál expo­ nenciálně časem, ale praxi "udáváme jako „nabíjecí čas“ elektro­ metru sondou spojeného onen čas, který jeho potenciál % se přiblíží potenciálu výslednému, jest potenciálu referenčního bodu. Čím větší kapacita čím větší odpor, tím delší doby potřebí vybití kondensátoru. Mladšího data jsou stálé registrace Eskdalemuiru (Skotsko, blíže Edinburgu), ve Val Joyeux Versailles (1923), Slučku Leningradu), Héluanu (Egypt), Washingtoně (Sev. K celoročním registracím^bývá zpravidla užíváno kolektoru vodního nebo radioaktivního. Elektrický gradient atmosféry veličinou, která byla všech dat vztahujících atmosférické elektřině nejčastěji nejdůkladněji určo­ vána. Umístění kolektoru bývá provedeno dvojím způso­ bem, jak znázorněno obr. 33. Obr. 33.Amerika), Huancayo (Chile, 2000 nad mořem), Watheroo (západní Austrálie) Apii (ostrovy Samojské). Hodnota nabíjecího času různá pro různé druhy sond.14) 14) Teprve 1936 vznikla observatoř atmosférické elektřiny nás a Štrbském Plese, Vysokých Tatrách (1340 nad mořem).kondensátoru určité kapacity určitého potenciálu přes vysoký odpor. Nejpomaleji působí doutnáky, kde nabíjecí čas hodnotu několika minut, nej- rychleji mechanické nebo radioaktivní sondy (sekunda nebo zlomek sekundy). Poněvadž elektrické pole atmosféry podléhá často velmi rych­ lým variacím, důležité pro správnost pozorování, aby nabíjecí čas měl hodnotu možná nejmenší, a údaje sondy rychle sledovaly skuteč­ nýstavpotenciálureferenčního bodu. Kromě občasných měření při polárních výpravách systematických měření oceánských,, prováděných lodí ,,Carnegie“ dříve již lodí „Gali- lée“, jsou různých observatořích registračně zaznamenávány hodnoty gradientu již celou řadu let. Buď kolektor (kruhová deštička průměru několika centimetrů, jejíž dolní strana nese radioaktivní po- 53