Atmosférická elektřina

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: František Běhounek

Strana 49 z 130

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
) spojen vodivě elektrometrem E zemí, lístek elektrometru poloze nulové. 30. Jak jsou ekvipotenciální plochy deformovány na př. Elektro­ metr ukáže určitou výchylku, která odpovídá potenciálu který má vodič poloze II.ideálním případě, kdy zmíněné komplikace neexistují, jsou ekvi- potenciální plochy elektrického pole kulového kondensátoru vrstvy kulové, kondensátorem koncentrické. Známe-li směr obou ploch, tedy můžeme změřiti jejich vzájemnou kolmou vzdálenost elektrický gradient atmosféry potom určen jednoduchým výrazem (14) rn- Pí h p h ■ Tento způsob měření gradientu nové době znovu zaváděn, zejména při měřeních moři. Vidíme na něm, jak blízkosti hran tyto plochy zhušťují, jest elektrický gradient at­ mosféry, intensita elektrického pole ovzduší zde neobyčejně vzroste. Korekční faktor, jímž nutno změřenou hodnotu násobiti, bývá běžné praxi nazýván redukčním faktorem. 31. Nahromadění prostorových ná­ bojů, způsobené převahou iontů určitého znamení, však tyto plochy deformuje stej­ ným způsobem intervenuje při měřeních elek­ trického potenciálu atmosféry blízko povrchu zemského nerovnost tohoto povrchu. Důkaz, horní vztah oprávněn, plyne z těchto úvah: jestliže vodič umístíme elektrického pole, tedy vodič přijme potenciál svého okolí, Pf, indukuje něm positivní nega­ 4 49 . Deformace elektrických ploch vln atmosféry stavením. nezměnila, potom potenciál roven rozdílu potenciálů Pn—Pj dvou ekvipotenciálních ploch, které nepřítom­ nosti vodiče probíhají bodem B2. Potom rychle pře­ rušíme spojení zemí současně přeneseme vodič polohy II. Při všech mě­ řeních gradientu nutno této okolnosti při- hlížeti buď výpočtem nebo pomocí modelu odpovídajícího zmenšení podmínkám mě­ ření umístěného umělého elektrického pole, korigovati změřenou veličinu ideální stav, kde elektrické pole není rušeno nerov­ ností terénu. Jestliže elektrická kapacita celého systému během změny polohy II. Princip Saussurova měření znázorněn obr. stavením, ukazuje obr. 30. Elektric- kývodič určité poloze (označené I. Obr. První dobře definovaná měření gradientu prováděl již roce 1766 francouzský přírodovědec Saussure, ačkoliv počátek systematic­ kého studia elektrického pole ovzduší datuje teprve 100 let později, kdy bylo zahájeno slavným anglickým fysikem Thomsonem (lordem Kelvinem)