Elektro
metr ukáže určitou výchylku, která odpovídá potenciálu který má
vodič poloze II. Při všech mě
řeních gradientu nutno této okolnosti při-
hlížeti buď výpočtem nebo pomocí modelu
odpovídajícího zmenšení podmínkám mě
ření umístěného umělého elektrického
pole, korigovati změřenou veličinu ideální
stav, kde elektrické pole není rušeno nerov
ností terénu. Potom rychle pře
rušíme spojení zemí současně přeneseme vodič polohy II. Nahromadění prostorových ná
bojů, způsobené převahou iontů určitého
znamení, však tyto plochy deformuje stej
ným způsobem intervenuje při měřeních elek
trického potenciálu atmosféry blízko povrchu
zemského nerovnost tohoto povrchu. Jestliže elektrická kapacita celého systému během
změny polohy II. 30. Princip Saussurova měření znázorněn obr. nezměnila, potom potenciál roven rozdílu
potenciálů Pn—Pj dvou ekvipotenciálních ploch, které nepřítom
nosti vodiče probíhají bodem B2. Korekční faktor, jímž nutno
změřenou hodnotu násobiti, bývá běžné
praxi nazýván redukčním faktorem. 31.
Obr. Známe-li směr obou ploch,
tedy můžeme změřiti jejich vzájemnou kolmou vzdálenost elektrický
gradient atmosféry potom určen jednoduchým výrazem
(14)
rn- Pí
h
p
h ■
Tento způsob měření gradientu nové době znovu zaváděn, zejména
při měřeních moři. Důkaz, horní vztah oprávněn, plyne
z těchto úvah: jestliže vodič umístíme elektrického pole, tedy vodič
přijme potenciál svého okolí, Pf, indukuje něm positivní nega
4 49
.ideálním případě, kdy zmíněné komplikace neexistují, jsou ekvi-
potenciální plochy elektrického pole kulového kondensátoru vrstvy
kulové, kondensátorem koncentrické. Deformace
elektrických ploch vln
atmosféry stavením. stavením, ukazuje obr.) spojen vodivě elektrometrem
E zemí, lístek elektrometru poloze nulové. Elektric-
kývodič určité poloze (označené I. Jak
jsou ekvipotenciální plochy deformovány na
př. 30.
První dobře definovaná měření gradientu prováděl již roce 1766
francouzský přírodovědec Saussure, ačkoliv počátek systematic
kého studia elektrického pole ovzduší datuje teprve 100 let později,
kdy bylo zahájeno slavným anglickým fysikem Thomsonem (lordem
Kelvinem). Vidíme na
něm, jak blízkosti hran tyto plochy
zhušťují, jest elektrický gradient at
mosféry, intensita elektrického pole
ovzduší zde neobyčejně vzroste
