Atmosférická elektřina

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: František Běhounek

Strana 49 z 130

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jak jsou ekvipotenciální plochy deformovány na př.ideálním případě, kdy zmíněné komplikace neexistují, jsou ekvi- potenciální plochy elektrického pole kulového kondensátoru vrstvy kulové, kondensátorem koncentrické. Princip Saussurova měření znázorněn obr.) spojen vodivě elektrometrem E zemí, lístek elektrometru poloze nulové. Obr. Důkaz, horní vztah oprávněn, plyne z těchto úvah: jestliže vodič umístíme elektrického pole, tedy vodič přijme potenciál svého okolí, Pf, indukuje něm positivní nega­ 4 49 . Elektro­ metr ukáže určitou výchylku, která odpovídá potenciálu který má vodič poloze II. 30. Jestliže elektrická kapacita celého systému během změny polohy II. Nahromadění prostorových ná­ bojů, způsobené převahou iontů určitého znamení, však tyto plochy deformuje stej­ ným způsobem intervenuje při měřeních elek­ trického potenciálu atmosféry blízko povrchu zemského nerovnost tohoto povrchu. 30. Potom rychle pře­ rušíme spojení zemí současně přeneseme vodič polohy II. nezměnila, potom potenciál roven rozdílu potenciálů Pn—Pj dvou ekvipotenciálních ploch, které nepřítom­ nosti vodiče probíhají bodem B2. 31. Při všech mě­ řeních gradientu nutno této okolnosti při- hlížeti buď výpočtem nebo pomocí modelu odpovídajícího zmenšení podmínkám mě­ ření umístěného umělého elektrického pole, korigovati změřenou veličinu ideální stav, kde elektrické pole není rušeno nerov­ ností terénu. Elektric- kývodič určité poloze (označené I. stavením, ukazuje obr. Známe-li směr obou ploch, tedy můžeme změřiti jejich vzájemnou kolmou vzdálenost elektrický gradient atmosféry potom určen jednoduchým výrazem (14) rn- Pí h p h ■ Tento způsob měření gradientu nové době znovu zaváděn, zejména při měřeních moři. Vidíme na něm, jak blízkosti hran tyto plochy zhušťují, jest elektrický gradient at­ mosféry, intensita elektrického pole ovzduší zde neobyčejně vzroste. Korekční faktor, jímž nutno změřenou hodnotu násobiti, bývá běžné praxi nazýván redukčním faktorem. Deformace elektrických ploch vln atmosféry stavením. První dobře definovaná měření gradientu prováděl již roce 1766 francouzský přírodovědec Saussure, ačkoliv počátek systematic­ kého studia elektrického pole ovzduší datuje teprve 100 let později, kdy bylo zahájeno slavným anglickým fysikem Thomsonem (lordem Kelvinem)