nárazy ioni-
Obr. Dříve již popsaná měření
byla posledních letech značně rozšířena. Byla podniknuta celá řada
přímých pozorování při letu stratosférových balonů (A.)
sační, náhlé vzrůsty ionisace kosmickým zářením pancéřované
komoře ionisační několikrát den vyvolané, které objevil již 1928
Hoffmann které později byly přičítány atomické transmutaci pancéře
kosmickým zářením, skutečnosti jsou snopy velkém počtu paprsků. Při tom pozoruhodné, dva nich jsou
vzbuzeny elektrony rovnoběžných drahách kdežto třetí jest
zřejmě vyvolán neionisující složkou kosmického záření, jejíž dráha není
Wilsonovou komorou zachycena. Rogenerův přístroj registraci kosmického záření stratosféře,
(lonisační komora kulová, hodinový strojek osvětlování, ba
terie, aneroid, který při určitém tlaku zapne elektrický, osvětlovací proud.
Snopy podávají jasný důkaz komplikovaném složení kosmického
záření jsou vlastně sekundárními, případě terciárními paprsky při
průchodu kosmického záření vzniklými. Piccard 1932
a 1933 výše 16km, Settle Fordney pancéřovanou
40
. takových snopech možno často zjistiti více
různých drah poslední době ujímá názor, tak zv.
Zcela podobné výsledky dávají měření ionisace, způsobené kosmickým
zářením vysokých vrstvách atmosféry.desky současně, zachycené aparaturou Stevensona
a Streeta (1935). Odchylky magnetickém poli doká
zaly, záření „snopů“ skládá elektronů kladných záporných
a základě nových názorů interakci mezi zářením jádrem atomu
možno souditi, ona složka kosmického záření, která dává podnět
ke vzniku snopů, reaguje přímo jádrem atomu absorbujícího media
a mění svoji energii negatrony positrony, které součinnosti
jádra atomu vytvoří. Stejně zmíněná již měření
závislosti intensity kosmického záření zeměpisné šířce nasvědčují
přítomnosti sekundárních paprsků ukazují, severních šířkách
toto záření bohatší paprsky méně energetické, které rovníkových
I krajinách chybějí jejichž dráha podléhá vlivu magnetického pole
zemského. 25
