Atmosférická elektřina

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: František Běhounek

Strana 33 z 130

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
10 2,1 104 cm-1, tedy na obě strany širších, než jsou údaje Millikanovy. (A hloubky hloubky 180 m. Osa úseček obsahuje hodnoty vodních hloubek, osa pořadnic hodnoty ionisační (po korekci vlastní aktivitu přístroje) vyjádřené v úbytku náboje počtem voltů hodinu. snímku vidíme horní části registrace hloubky metrů, dolní hloubky Obr.) 180 metrů jasně patrno, jak časové polohy elektrometrického vlákna zde leží mnohem hustěji než části důkaz, ztráta náboje stejný čas tedy ionisace daleko menší hloubce 180 metrů než hloubce metrů. 15. Kotel nesen čtyřmi plováky, takže se uvnitř vody vznáší, jsa připoután kotvě zaražené dna jezera (obr. Měření, provedená poslední době (1934 1935) Corlinem v železných dolech Kiruně (Švédsko) Kolhôrsterem solných dolech 3 33 . 14.).připevněno bombě kysličník uhličitý, které elektroda iso­ lována jantarem (obr. skutečnosti to není důkaz homogenity kosmického záření, nýbrž naopak Regener od­ vodil téže křivky důkaz existence pěti složek záření. Výsledek pozorování Regenerových graficky znázorněn křivce obr. 18. Příslušné půlicí vrstvy by měly meze 0,81 metru vody pro nejměkčí složku metrů pro nejtvrdší složku. 17. Vidíme něho, logaritmická hodnota intensity počáteční část přímočará.), která účel pohltiti eventuální záření radioaktivních látek, rozpuštěných vodě. Bomba plněna kysličníkem uhličitým při tlaku atmosfér, což účel zvýšiti ionisaci tedy citlivost pří­ stroje, ježto ionisace jednak úměrná tlaku plynu, jednak vyšší CO2 než vzduchu. 17.) proměřen. Záznam elektrometru ponořeného Bodamského jezera. 16. několika hodinách přístroj vytažen (plovoucí bóje označuje jeho polohu), deska vyvolána získaný obraz (obr. Přístroj umístěn dovelkého kotle, naplněného neaktivní vodou (obr. Jejich hodnoty absorpčních koeficientů opět předpokladu vlnového charakteru kosmického záření ležely mezích 8,5.)