29
. Přístroje snesly druhým balónkem, méně
naplněným vodíkem, když balónek první, více naplněný, praskl po
dosažení určité výše. Teprve posledních letech ustálil název ,,záření kosmické“.
Millikan při svých reklamacích neměl vůbec zřetele pracím evropských
badatelů, ačkoliv byly let dříve provedeny.300 metrů; zjistil při tom, intensita tohoto záření
stále roste.
Roku 1926 zahájil však americký fysik Millikan svými
spolupracovníky sérii prací, které vedly definitivnímu potvrzení
existence kosmického záření. Dnes víme, kvantitativní údaje, registrované tehdy pilotními
balónky Millikanovými, byly vesměs nesprávné daleko pod skutečnými
hodnotami ionisačními oněch výškách existujícími. Jeden přístrojů podle tehdejší domněnky
dosáhl výšky 15,5 elektrometr vykazoval stále rostoucí ionisační
efekt. výši činila intensita ionisace uzavřené nádobě
již Kolhôrster vypočítal také podle hodnot změřených různých
výškách nad zemí průměrnou absorpci tohoto záření vzduchu našel
hodnotu asi desetkrát nižší než nejtvrdšího záření radioaktiv
ních látek.
Mimoto nebylo náležitě přihlíženo záření radioaktivních látek ovzduší
a zejména okolí, ačkoliv byly činěny pokusy odstíniti elektrometry
(a ionisační komory) tohoto záření ponořením vody jezírek nebo
umístěním dutinách ledovců.
Další pokusy, prováděné zejména letech 1914—1922, nesly tomu
změřiti přesný absorpční koeficient tohoto nového záření, které bylo
střídavě nazýváno ,,výškovým“, „ultrapenetrantním“, nebo „Hesso-
vým“.6)
6) Diskuse byla zostřena nárokem Millikanovým prioritu objevu
kosmického záření, němuž dříve zaujímal úplně negativní stanovisko. Proto letech 1922 1926 panovala
spíše nedůvěra výsledkům let předchozích některé práce badatelů
amerických evropských končily zcela negativním výsledkem, pokud
se týče existence kosmického záření.rok později zdařilo Kolhorsterovi vystoupiti volném
balonu výše 9. Podstatnou příčinou pochybných
výsledků byla poměrně vysoká kolísavá vlastní aktivita přístroje
(přirozené znečištění radioaktivními látkami obsaženými stěnách
přístrojů), která velké části zastírala vlastní efekt kosmického záření,
jehož číselná hodnota nízkých nadmořských výškách jen nepatrná. Nicméně měly
práce Millikanovy velmi positivní výsledek, ježto podnítily živou diskusi
a další práci evropských badatelů později jiných amerických fysiků. Pozorovací materiál doby, převahou složený prací
Kolhorsterových, sice velmi obšírný, ale výsledky často nedolože
nými vzájemně odporujícími. Pozorování byla zprvu prováděna regi
stračními, pilotními balónky malých rozměrů, nesoucími přístroj nepatrné
váhy (asi 190 gramů), složený kombinovaného elektrometru, baro
metru thermometru.
Současně bylo také přihlíženo analyse tohoto záření zjištění
jeho původu
