Nejtěžší ionty
v 2,5 10-4 c^/sec 550.množství kondensačních jader měnilo velmi širokých mezích,
od 43.10-8 cm
3. 66) n,
vypočísti pohyblivost iontu.10-® cm
volt/cm
5. Langevinovy ionty
cm
v 2,5 10.800 cm-3, zatím průměrné množství praš
ných částic bylo 1580 cm-3.
(8) v,
kde elementární náboj elektřiny.
volt/cm
volt/cm
2* 19
.
Jak již bylo řečeno, nemáme však pouze ionty určitého druhu, nýbrž
ionty lehké, střední těžké, tedy pohyblivost iontů sama není vyjá
dřena jediným číslem, nýbrž můžeme mluviti celém spektru iontové
pohyblivosti.
Opačně zase můžeme této rovnice, je-li změřeno (str.10 cm. 6)
pohyblivost iontů Pomocí této veličiny změřeného počtu iontů n
možno vypočísti elektrickou vodivost vzduchu základě jednoduchého
vztahu, elektrická vodivost vzduchu jest dána množstvím elektřiny,
které projde jednotku doby jednotkovým průřezem atmosféry, j. Tato relace platí ovšem jen pro
ionty jednoduše nabité. Lehké malé ionty
v^1000.
Důležitou veličinou atmosférické elektřiny jest zmíněná již (str.10~4 CI”^ r<80.10~4 cl^/sec r<10.10-4—---- 80až260.000 cm-3, při čemž vysoké hodnoty byly vždy naměřeny
při větru, přicházejícím Dublina, tedy místa vysoké koncentrace
lidských obydlí.10-8 cm
volt/cm
2.
Israel dělí ionty tyto skupiny (r= poloměr iontu):
1.10"8 cm
volt/cm
4. Těžké střední ionty
cm /mpp
v 10až 100. Lehké střední ionty
100.000 cm-3.10“4----—---- 260 550. udaném čísle jsou ovšem zahrnuta všechna konden-
sační jádra, nabitá nenabitá.
Že produkty spalování mají při městských pozorováních hlavní vý
znam, dobře patrno výsledků, naměřených observatoři Carnegiovy
Instituce vseverozápadnímWashingtoně: vletních měsících(1931) zjištěno
bylo pro poměrně nízké průměrné číslo, 9500 cm-3, zato zimních
měsících 21.
V Dublině byly variace mnohem nižší průměrné číslo pro změřené
během systematických pozorování, trvajících tři čtvrti roku (říjen 1925
až červen 1926), činilo 23
