000 země, straně opačné asi 100. Ten straně, kterou svítí slunce, vzdálenost
asi 50.
Z něho ustavičně pod vlivem světelného tlaku proudí ionty ven, vesmí
ru, při čemž asi 10-6 atmosféry zemské unikne 106 let oboru zemské
přitažlivosti. světelného kužele základnou ekliptice, který často vyskytuje
zejména tropech, před východem slunce západě, zapadnutí
slunce východní straně horizontu. Rovněž tak rekombinaci iontů bývá část absorbované
energie ultrafialových paprsků vyzářena podobě zodiakálního světla,
t.zv. Doklad pro tuto teorii vidí autoři
jednak experimentálně zjištěné souvislosti intensity zodiakálního světla
s intensitou magnetických poruch, jednak tom, spektrum zodiakál
ního světla identické spektrem nočního nebe tedy spektrem
polární záře.
Podobného názoru existenci zemské korony Vegard, jenže její
původ tvar vykládá poněkud odchylně. protisvit,
pozorovaný někdy západu slunce jako neurčitý světelný pás, obepí
nající ekliptiku.000 km.určitých okolností nastane pod kombinovaným vlivem gravitace,
zemského magnetického pole tlaku slunečního světla takové stáčení
iontů zpět zemi, tyto utvoří kolem země, rovině ekliptiky, po
dlouhlý prsten. Podle autorů měla země rovině ekliptikální tedy jakýsi
druh iontové elektronické korony, analogický koronou sluneční. Tímto prouděním prsten noční straně země jaksi
kometovitě rozšiřuje vzniká zde při rekombinaci iontů t.000 1,000.
119
