Autoři vypočítávají, vzroste-li jen ploše, rovné 1/10.000 nad zemí,
kde přijdou slunečního světla, jsou zde ionisovány ztrativše svoji
vysokou rychlost difundují zpět zemi, kde hromadí kolem magne
tických pólů, sledujíce spirálních drahách magnetické silokřivky. Pohybují se
rychleji směru magnetických silokřivek než směru nim kolmém
a proto hromadí oblasti zemských magnetických pólů.000 povrchu
slunečního, teplota 30.pozoroval nejdříve sám (1928) signálech Eindhovenu (Holandsko)
na vlně 31,4 Později byl tento zjev mnoha jinými pozorovateli
potvrzen. přímém signálu stanice následuje totiž někdy různou
dobu (lo1/2 sec více než minuta) silná ozvěna, dosahující x/3 intensity
hlavního signálu. 103), která rovněž pokládá příčinu polárních září
elektronické záření slunce částečně již zmíněná teorie Hulburt-
Marisova, která hledá vznik polárních září ultrafialovém záření slu
nečním. však celou řadu slabých
bodů, záležejících zmíněných zjednodušeních největší závadou
jest, nepřihlíží účinku magnetických polí slunečních, jejichž existenci
nelze popírati. Tím vznikají také kolem magnetických pólů následkem nahroma
dění iontů diamagnetické vrstvy, které působí silné magnetické bouře. *
Stormerova teorie polárních září, opřená pokusy Birkelandovy, jest
poměrně nejvíce propracovaná proti jiným, zejména stránce
šíření katodového záření slunce zemi. Tím
se tyto atomy mohou dostati výšek 20.000° vzroste tím energie ultrafialového zá
ření oboru 500—1000 poměru 100. Tam při
jejich vzájemné rekombinaci uvolňuje energie pohlceného ultrafialo
vého záření mění světlo polárních září. Poněvadž odraz ionosféře následuje nepatrný
zlomek vteřiny (tisícina méně) přímém signálu poněvadž ani po
zorovaný zjev, vlny oběhly celou zeměkouli, dobově nestačí vysvětle
ní, vykládá tuto ozvěnu Stormer odrazem plášti elektronového toroidu.
Zmíněný ionisační pochod děje noční straně zeměkoule, to
tímto způsobem: atomy, které byly dne vzbuzeny ultrafialo
vým zářením slunečním, mohou svoji energii odevzdati jinému atomu
ve formě kinetické, aniž vyzářily, uděliti tak rychlost, která jej
vymaní vlivu gravitačního pole zemského (větší než km/sec).000 80. Tuto závadu snaží odstraniti popsaná již teorie Dau-
villierova (str. Autoři řádově propočítali
příslušnou ionisaci koncentraci iontů jejich rekombinaci došli úhrnné
erg
energii, která dobře shodovala číslem 1015-----, které odvodili
v sec
ze svetelnosti průměrně polární zare. Za
normální činnosti sluneční vznikají tímto způsobem pravidelné slabé
polární záře, avšak při zvýšené činnosti sluneční vzroste velmi silně
intensita ultrafialového záření tak vznikají intensivní polární záře. Podle této denní straně zeměkoule vznikají účinkem ultra
fialových paprsků slunečních výši 200 více nad zemí ionty a
elektrony, které difundují nižších vrstev atmosféry.000 proti normálním hodno
tám.
775
