Atmosférická elektřina

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: František Běhounek

Strana 112 z 130

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
) máme ol/šírnější referát Dájivillierův. Dau- villier zavedl objektivní registraci polárních září, jejichž světlo koncen­ troval sadou čoček velkou fotoelektrickou celu, jejíž proud zesiloval elektronovými lampami měřil mikroampermetrem. i Denní křivka dvě maxima, kolem hod. Další pozorování, provedená tamtéž 1913 základnou dlouhou, dala pro výšku polární záře hodnoty (dolní kraj) 350 (horní kraj). 112 .) 1927 nákladem Rockefeller©vy nadace kolem Tromso severním Norsku (69° 40' š. Systematická měření, prová­ děná mezinárodního polárního roku Kanadě (1932/33) několika stanicích dala pro nejčastější hodnotu číslo 105 km, pro minimální vvšku km. použitím vhod­ ných filtrů zdařilo zdůrazniti zelenou charakteristickou barvu polární záře proti jiným složkám spektra registrovati tak oku ne- viditelnS^polám^záře svitu měsíce nebo soumraku.).); výsledky nebyly příliš přesné, ježto základna pozorovací byla dosti krátká (4,5 km). místního času, kdežto sezónní křivka je nepravidelná, některými maximy odpovídajícími 27denní rotaci slu­ neční podstatě konformní křivkou magnetických anomálií. Společně polární září ofotografují některé hvězdy srovnáním jejich polohy obou snímcích určitými body polární záře (zpravidla dolního kraje téže) lze základě známé vzdálenosti obou stanic určití výšku příslušného místa polární záře., dvě minima, kolem 15x/2 hod. 7x/2 hod.000 jednotlivých pozorování potvrzena jed­ nak dříve již zjištěná souvislost rotací sluneční (27 dní) slunečními poruchami magnetickými bouřemi mimo stanovena denní roční křivka frekvence polární záře. Pozorování jižního Norska zjistila, některých případech sahá polární záře výše 1000 nad zemí nalézá mimo zemský stín paprscích slunečních. Později zřízena byla síť pozorovacích míst jižním Norsku, kolem Osla (59° 50' š. dobu osmi měsíců bylo vykonáno celkem 10. Výsledky pozorování zatím" nebyly ještě všeobecněl zpracovány, pouze"z francouzské stanice, která byla umístěna zátdce Scoresbyho východním pobřeží Grónska (70° 29' š. První pozorování tohoto druhu provedl norský badatel Stormer (1910) Bossekopu, severní části Norska (70° š. Výsledek četných měření byl, že jižnějších šířkách sestupuje polární záře níže, až, velmi řídkých případech, km, zatím šířkách severních nejčastější výška dolního kraje polární záře 100 km. hod. Úkolem všech pozorovacích stanic během zmíněného mezinárodního polárního roku bylo mimo vině sledování popis polárních září, foto-< grafování jich spektroskopický výzkum. 110) polárních září. Křivky elek­ trického proudu vykazovaly maxima kolísající poměru 1:104, takže logaritmus intěnŠity (0—4) vlastně odpovídal světelné škále (str.sebe vzdálených