|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Tato diplomová práce se zabývá teoretickým rozborem základních parametrů přijímačů, architekturou vstupních obvodů a digitalizací signálů. Podle zadání je navrženo blokové schéma analogového vstupního dílu softwarového přijímače s již konkrétními součástkami a je spočítána celková bilance tohoto zapojení. Následně jsou navrženy a prakticky realizovány jednotlivé části celého systému. Jedná se o sadu čtyř vstupních filtrů pro pásma: krátké vlny do 30 MHz, 87,5-108 MHz, 144-148 MHz a 174-230 MHz. Hlavním bodem návrhu je obvod obsahující nízkošumové zesilovače, přepínače a dva zesilovače s řiditelným zesílením. Převážně jsou použity integrované obvody od firmy Analog Devices. Pro ovládání jednotlivých přepínačů a řiditelných zesilovačů byl navržen samostatný přípravek, který je s hlavním obvodem propojen kabelem. V poslední fázi byl celý systém i jeho jednotlivé části podrobeny měření. Zejména díky množství osazených SMA konektorů je možno změřit jednotlivé části systému a také máme možnost ho částečně modifikovat.
Pro každý řiditelný zesilovač jsem naměřil 6
průběhů zesílení závislosti nastaveném napětí. Jejich měření důkladný rozbor je
popsán kapitole 3. Pro kompletní zapojení třeba využít krátkých koaxiálních
kabelů, které jsem tomuto účelu vyrobil.1. X10, X11, X8
s X12 ještě výstup MSA-0886 vstup ADL 5330 pomocí X14 X15.
V kapitole 6. Vstupní filtry jsou vyrobeny jako samostatné přípravky obvodu se
připojují pomocí konektorů (KV MHz), (VKV 87,5 108 MHz),
X3 (VKV 144 148 MHz) (174 230 MHz). Vezmu-li potaz, vstupní zesilovač
s řiditelným zesilovačem dosahovaly součtu maximálního zesílení dB, útlum
vstupního výstupního filtru společně propojovacími kabely přepínačem ADG 918
nepatrně přes dB. stačí propojit pouze X9. Grafy všemi průběhy jsou kapitole 6.
Po připojení vstupního zesilovače ADL 5536 celého řetězce došlo nestabilitě,
rozkmitání ztrátě zesílení.
Shrnutí poznatky jednotlivým pásmům.
Označení rozmístění konektorů, ale všech ostatních součástek, vyobrazeno
v přílohách. obou
filtrů jsem nastavil pokud možno nejlepší přenos horní kryt připájel několika
.
Možná zdá tato koncepce mírně chaotická komerční sféře nepoužitelná. Tato
práce však experimentálního charakteru proto jsem zaměřil dobrou možnost
měření vybraných obvodů dílčích úseků, ale také samozřejmě celého řetězce.
VKV CCIR: teoretické bilanci jsem vypočetl maximální zesílení 62,5 dB.
Uvažoval jsem však útlumový článek, který není během měření použit. každém grafů jsou vždy 3
průběhy pro maximální, minimální střední hodnotu zesílení nastavenou podle
řiditelného zesilovače. Horní
hranice naměřeného zesílení pohybuje rozmezí závislosti zvlnění
propustného pásma spodní okolo dB.
KV: Výsledný řetězec poskytuje zesílení 55,8 přičemž teoretické bilanci
jsem došel maximálnímu zesílení 55,5 dB. 25
a opět odpovídají katalogovým, pouze 8367 bylo dosaženo maximální zesílení
37 namísto uvedených 42,5 dB.48
6 VÝSLEDKY MĚŘENÍ
Na výsledné desce analogového vstupního dílu pro softwarový přijímač nachází
18 SMA konektorů, které umožňují proměření celého systému mnoha bodech. Hodnoty jsou uvedeny tab. Vstupní
zesilovače ABA-53563, ADL 5536 přídavný zesilovač pro VKV MSA-0886 vykazují
hodnoty zesílení uvedené datasheetu. Postupným měřením jsem vyloučil chybu přepínači ve
vyráběných propojovacích kabelech vzhledem tomu, celý řetězec pro pásmo
VKV CCIR fungoval bez problémů, usoudil jsem, problém bude vstupních
zesilovačích.
V první fázi jsem změřil vlastnosti jednotlivých zesilovačů samostatně. VKV
každý vstupní zesilovač vstupem přepínač ADG 904 tzn.
VKV VKV III: posledních dvou pásem jsem při oživování narazil problém.1.2 jsou vyobrazeny průběhy zesílení celém řetězci bez připojeného
a připojeným vstupním filtrem pro každé čtyř pásem.
Při následném měření kompletního řetězce bez vstupního filtru neprojevila
žádná nestabilita připojeným vstupním filtrem helix byl systém stabilní. Přitom zapojení návrh plošného spoje všech tří vstupních
zesilovačů totožný. Zaměřil jsem důkladnější uzemnění kritických bodů okolí
zesilovače vhodnějším umístěním blokovacích kapacit