Analogový vstupní díl pro softwarový přijímač

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Tato diplomová práce se zabývá teoretickým rozborem základních parametrů přijímačů, architekturou vstupních obvodů a digitalizací signálů. Podle zadání je navrženo blokové schéma analogového vstupního dílu softwarového přijímače s již konkrétními součástkami a je spočítána celková bilance tohoto zapojení. Následně jsou navrženy a prakticky realizovány jednotlivé části celého systému. Jedná se o sadu čtyř vstupních filtrů pro pásma: krátké vlny do 30 MHz, 87,5-108 MHz, 144-148 MHz a 174-230 MHz. Hlavním bodem návrhu je obvod obsahující nízkošumové zesilovače, přepínače a dva zesilovače s řiditelným zesílením. Převážně jsou použity integrované obvody od firmy Analog Devices. Pro ovládání jednotlivých přepínačů a řiditelných zesilovačů byl navržen samostatný přípravek, který je s hlavním obvodem propojen kabelem. V poslední fázi byl celý systém i jeho jednotlivé části podrobeny měření. Zejména díky množství osazených SMA konektorů je možno změřit jednotlivé části systému a také máme možnost ho částečně modifikovat.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jakub Slezák

Strana 11 z 78

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
. výroba jsou přehledně popsány. Můžeme konstatovat, dnešní elektromagnetické spektrum značně přetížené vybrat požadovaný signál, odstranit případné rušící signály vstupu přijímače kvalitně ho zpracovat není lehký úkol. skládá z analogové vstupní části, kterou tato práce zaměřena, procesní části. Základní funkcí radiových přijímačů vybrat slabý užitečný signál, který se vyskytuje pozadí šumu zároveň mezi silnými nežádoucími signály. Proto přistupuje k hybridním konstrukcím softwarově definovaného digitálního rádia. Jedním klíčových parametrů dynamický rozsah, který definuje rozsah zpracovávaných úrovní rádiového signálu.1 ÚVOD Hlavní cíl této práce návrh praktická realizace analogového vstupního dílu pro softwarový přijímač, který bude pracovat frekvenčních pásmech (do MHz), VKV CCIR (87,5 108 MHz), VKV (144 148 MHz) VKV III (174 230 MHz). aliasing, kterému musíme při vzorkování vyvarovat. závěr jsou popsána a vyobrazena jednotlivá měření analogové vstupní části. Předposlední kapitola zabývá aplikováním metody podvzorkování tento konkrétní vstupní díl pro softwarový přijímač nastínění možného kmitočtového spektra. Hlavní příčinou tzv. Čtvrtá kapitola popisuje zapojení realizaci přípravku pro ovládání přepínačů a řiditelných zesilovačů hlavním obvodu. Platí, vzorkovací frekvence musí být minimálně rovna dvojnásobku nejvyšší frekvence obsažené vzorkovaném signálu. návrhu jsou použity vybrané součástky, jejichž parametry, způsob zapojení popř. Přijímač by měl být schopen programově konfigurovat parametry jako přijímaná frekvence, šířka zpracovávaného pásma, demodulační, dekódovací algoritmy vstupní proměnný atenuátor. Vytvořit však rádio, jehož vstupní řetězec začínal optimálním případě A/D převodníkem, v dnešní době zatím nejde. druhé třetí kapitole navržena již konkrétní bloková struktura možného zapojení vypočtenou bilancí celého řetězce. vymezen jedné straně citlivostí přijímače druhé straně kompresí zkreslením. V první kapitole jsou podrobně rozebrány jednotlivé parametry přijímače, architektury vstupních obvodů, možnosti digitalizace analogových signálů vzorkování pásmových signálů. Cílem dnešních vývojářů navrhnout pokud možno nejvariabilnější přijímací systém, založený digitálním zpracování signálu řízení pomocí softwaru