Akumulátory a baterie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: IN-EL, spol. s r. o.
Vydal: IN-EL, spol. s r. o. Autor: Miroslav Cenek, Václav Hodinář, Jiří Jindra, Josef Kozumplík, Antonín Svoboda

Strana 128 z 158

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.







Poznámky redaktora
2 Články tuhým elektrolytem Jde celokeramické články, jež pracují při teplotě 000 oC. Tyto články jsou předurčeny pro velké stacionární jednotky, které pracují nepřetržitě dlouhou dobu (např. [2] Wiesener, Garche, Schneider: Elektrochemische Stromquellen. udržování teplotního režimu), potíže při startování, přerušení provozu apod. Při anodic- kém procesu konzumují ionty uhličitanové, proto vzduchu přidává CO2, kterým se ionty CO3 -- regenerují.1 Články roztavenými uhličitany Tyto články pracující při 650 mají porézní niklové elektrody. Akademie-Verlag, Berlín 1981. 126 IN-EL, spol. 7. elektráren různými typy kyslíkovodíkových článků počítá vodíkovým hospodářstvím., Euler: Elektrochemische Energiespeicher. Důvod jasný jsou stále velmi drahé cenově nemohou konkurovat jiným zdrojům. Palivem opět vodík nebo CO, okysličovadlem kyslík nebo vzduch. 7. Při těchto teplotách značně urychlují elektrodové procesy výsledkem jsou vysoké elektrické parametry článků. 7.7. o. Mají porézní elektrody; je- jich elektrolyt keramika bázi ZrO2.9.10 Perspektivy použití palivových článků I přes značně pokročilý výzkum použití speciálních projektech nebyla nikde na světě zatím zahájena sériová výroba těchto zdrojů. Pracovní článkové napětí pohybuje mezi 0,8 V.9. právě pro ten jsou velmi perspektivní pro příští století, jak výrobě elektrického proudu zařízeních autonomních, tak stacionárních.9 Vysokoteplotní palivové články K vysokoteplotním palivovým článkům patří články pracující při teplotách 600 až 1 000 oC. Palivem článků buď vodík, nebo oxid uhelnatý, okysličovadlem obvykle vzduch. Jejich velkou předností však eko- logický aspekt. SNTL, Praha 1987. Jejich elektrolytem je tavenina uhličitanů lithného draselného uložená porézní keramické matrici., Teplého 1398, 530 Pardubice . [3] Beck, K. VDE-Verlag, Berlín 1989. Literatura [1] Bagockij, Skundin: Elektrochemické zdroje proudu. elektrárny), pro některé zvláštnosti provozu (např