Poznámky redaktora
Jednotkou napětí volt [V]. Stejně tak aku-
mulátorů rozlišuje nabíjecí napětí počáteční, střední konečné. Podle
Faradayových zákonů, celkový prošlý náboj článkem přímo úměrný množství látek
v reakci spotřebovaných, lze molu aktivní látky uvolnit náboj asi 500 coulombů při
jednoelektronové reakci, což odpovídá 26,8 Ah. Ionty umožňují vedení proudu
v článku.
Vybíjecí kapacita zdroje maximální množství elektřiny uvolněné úplným vybitím
zdroje.
Bezproudové napětí článku (někdy označované jako klidové) rozdíl potenciálů klad-
né záporné elektrody článku, jímž neprochází žádný proud:
Uot E0
K E0
A. chemicky stálý vůči elektrolytu všem
složkám elektrod článku. hlediska konstrukčního
musí být zachovány dva základní principy:
a) prostorové oddělení reaktantů tím prostorové oddělení elektrodových reakcí,
b) každý reaktantů musí být styku elektrolytem. Obecně to
pórézní izolátor formě tkaniny, desky, fólie aj. Elektrony dodávané částicemi redukčního
činidla článku pohybují nejprve záporné elektrodě, potom kladné vnějším obvodem
a teprve této elektrody částicím oxidačního činidla. Pouze při velmi malých proudech blíží Uot. jeho elektrický náboj, udává ampérhodinách [Ah]. Důležité plynovací napětí,
při němž nabíjené akumulátory začínají plynovat, tj., Teplého 1398, 530 Pardubice
. Elektrická energie generovaná
zdrojem proudu odpovídá práci přenosu náboje vnějším obvodu.
Kapacita článku, tj.Elektrický proud generuje důsledku nahrazení přímého chaotického přenosu elektronů
mezi reaktanty prostorově řízeným procesem. Podle uspořádání článku způsobu jeho
provozu však účinnost přeměny nižší, taktéž kapacita článku nižší než teoretická.
10
IN-EL, spol. Závisí
přirozeně množství reaktantů (aktivních materiálů katody anody) uložených zdroji. nejnižší napětí stanovené
výrobcem článků, které nemělo být akumulátorů překračováno. Uvádí běžně Ah.
Energetická zásoba zdroje maximální energie uvolněná při úplném vybití. o., kdy dochází rozkladu vody elektroly-
tu elektrodách.
Toto napětí obvykle vyšší než skutečné pracovní napětí které vyjadřuje stav, kdy
článkem protéká proud. Musí být mechanicky pevný případně schopný zadržovat
některé ionty vyskytující systému.
Vybíjecí napětí není během vybíjení stálé; rozlišuje počáteční (brzy zapnutí článku
na vybíjení), střední (jako aritmetický průměr) konečné, tj. záporný elektrodový potenciál E0
A.
Kladnou elektrodou (katodou) materiál kladným elektrodovým potenciálem E0
K,
který uvolněné elektrony přijímá tím redukuje.
Zápornou elektrodou (anodou) materiál, který při vybíjení článku oxiduje a
uvolňuje elektrony.
Elektrolyt látka schopná roztoku štěpit nabité částice (ionty) kationty
s kladným znaménkem anionty záporným znaménkem.
Separátor zabraňuje elektrickému zkratování elektrod opačné polarity.
Základní jednotkou elektrochemického zdroje proudu galvanický článek tvořený
kladnou zápornou elektrodou, jež jsou styku elektrolytem. Čím větší proud, tím menší vybíjecí napětí tím větší je
nabíjecí napětí akumulátorů)
