Akumulátory a baterie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: IN-EL, spol. s r. o.
Vydal: IN-EL, spol. s r. o. Autor: Miroslav Cenek, Václav Hodinář, Jiří Jindra, Josef Kozumplík, Antonín Svoboda

Strana 12 z 158

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.







Poznámky redaktora
Uvádí běžně Ah. Toto napětí obvykle vyšší než skutečné pracovní napětí které vyjadřuje stav, kdy článkem protéká proud. Podle uspořádání článku způsobu jeho provozu však účinnost přeměny nižší, taktéž kapacita článku nižší než teoretická. jeho elektrický náboj, udává ampérhodinách [Ah]. Závisí přirozeně množství reaktantů (aktivních materiálů katody anody) uložených zdroji. Musí být mechanicky pevný případně schopný zadržovat některé ionty vyskytující systému. Důležité plynovací napětí, při němž nabíjené akumulátory začínají plynovat, tj. Separátor zabraňuje elektrickému zkratování elektrod opačné polarity. nejnižší napětí stanovené výrobcem článků, které nemělo být akumulátorů překračováno. Podle Faradayových zákonů, celkový prošlý náboj článkem přímo úměrný množství látek v reakci spotřebovaných, lze molu aktivní látky uvolnit náboj asi 500 coulombů při jednoelektronové reakci, což odpovídá 26,8 Ah. o.Elektrický proud generuje důsledku nahrazení přímého chaotického přenosu elektronů mezi reaktanty prostorově řízeným procesem. 10 IN-EL, spol. Ionty umožňují vedení proudu v článku. Vybíjecí kapacita zdroje maximální množství elektřiny uvolněné úplným vybitím zdroje. hlediska konstrukčního musí být zachovány dva základní principy: a) prostorové oddělení reaktantů tím prostorové oddělení elektrodových reakcí, b) každý reaktantů musí být styku elektrolytem. Elektrolyt látka schopná roztoku štěpit nabité částice (ionty) kationty s kladným znaménkem anionty záporným znaménkem. Čím větší proud, tím menší vybíjecí napětí tím větší je nabíjecí napětí akumulátorů). Vybíjecí napětí není během vybíjení stálé; rozlišuje počáteční (brzy zapnutí článku na vybíjení), střední (jako aritmetický průměr) konečné, tj. Jednotkou napětí volt [V]. chemicky stálý vůči elektrolytu všem složkám elektrod článku. Zápornou elektrodou (anodou) materiál, který při vybíjení článku oxiduje a uvolňuje elektrony. Elektrická energie generovaná zdrojem proudu odpovídá práci přenosu náboje vnějším obvodu. Základní jednotkou elektrochemického zdroje proudu galvanický článek tvořený kladnou zápornou elektrodou, jež jsou styku elektrolytem. Obecně to pórézní izolátor formě tkaniny, desky, fólie aj. Kladnou elektrodou (katodou) materiál kladným elektrodovým potenciálem E0 K, který uvolněné elektrony přijímá tím redukuje. Bezproudové napětí článku (někdy označované jako klidové) rozdíl potenciálů klad- né záporné elektrody článku, jímž neprochází žádný proud: Uot E0 K E0 A., kdy dochází rozkladu vody elektroly- tu elektrodách. Elektrony dodávané částicemi redukčního činidla článku pohybují nejprve záporné elektrodě, potom kladné vnějším obvodem a teprve této elektrody částicím oxidačního činidla. záporný elektrodový potenciál E0 A. Pouze při velmi malých proudech blíží Uot. Stejně tak aku- mulátorů rozlišuje nabíjecí napětí počáteční, střední konečné. Kapacita článku, tj. Energetická zásoba zdroje maximální energie uvolněná při úplném vybití., Teplého 1398, 530 Pardubice