Poznámky redaktora
Čím větší proud, tím menší vybíjecí napětí tím větší je
nabíjecí napětí akumulátorů).
10
IN-EL, spol. nejnižší napětí stanovené
výrobcem článků, které nemělo být akumulátorů překračováno. Podle uspořádání článku způsobu jeho
provozu však účinnost přeměny nižší, taktéž kapacita článku nižší než teoretická.
Kapacita článku, tj.
Energetická zásoba zdroje maximální energie uvolněná při úplném vybití. Důležité plynovací napětí,
při němž nabíjené akumulátory začínají plynovat, tj.
Kladnou elektrodou (katodou) materiál kladným elektrodovým potenciálem E0
K,
který uvolněné elektrony přijímá tím redukuje. Ionty umožňují vedení proudu
v článku. o. jeho elektrický náboj, udává ampérhodinách [Ah]. Podle
Faradayových zákonů, celkový prošlý náboj článkem přímo úměrný množství látek
v reakci spotřebovaných, lze molu aktivní látky uvolnit náboj asi 500 coulombů při
jednoelektronové reakci, což odpovídá 26,8 Ah. Závisí
přirozeně množství reaktantů (aktivních materiálů katody anody) uložených zdroji.
Vybíjecí kapacita zdroje maximální množství elektřiny uvolněné úplným vybitím
zdroje. Elektrony dodávané částicemi redukčního
činidla článku pohybují nejprve záporné elektrodě, potom kladné vnějším obvodem
a teprve této elektrody částicím oxidačního činidla. Stejně tak aku-
mulátorů rozlišuje nabíjecí napětí počáteční, střední konečné., Teplého 1398, 530 Pardubice
. Elektrická energie generovaná
zdrojem proudu odpovídá práci přenosu náboje vnějším obvodu.Elektrický proud generuje důsledku nahrazení přímého chaotického přenosu elektronů
mezi reaktanty prostorově řízeným procesem.
Základní jednotkou elektrochemického zdroje proudu galvanický článek tvořený
kladnou zápornou elektrodou, jež jsou styku elektrolytem. Pouze při velmi malých proudech blíží Uot.
Vybíjecí napětí není během vybíjení stálé; rozlišuje počáteční (brzy zapnutí článku
na vybíjení), střední (jako aritmetický průměr) konečné, tj. hlediska konstrukčního
musí být zachovány dva základní principy:
a) prostorové oddělení reaktantů tím prostorové oddělení elektrodových reakcí,
b) každý reaktantů musí být styku elektrolytem. Uvádí běžně Ah.
Toto napětí obvykle vyšší než skutečné pracovní napětí které vyjadřuje stav, kdy
článkem protéká proud. Musí být mechanicky pevný případně schopný zadržovat
některé ionty vyskytující systému.
Zápornou elektrodou (anodou) materiál, který při vybíjení článku oxiduje a
uvolňuje elektrony. záporný elektrodový potenciál E0
A. chemicky stálý vůči elektrolytu všem
složkám elektrod článku.
Separátor zabraňuje elektrickému zkratování elektrod opačné polarity.
Bezproudové napětí článku (někdy označované jako klidové) rozdíl potenciálů klad-
né záporné elektrody článku, jímž neprochází žádný proud:
Uot E0
K E0
A.
Elektrolyt látka schopná roztoku štěpit nabité částice (ionty) kationty
s kladným znaménkem anionty záporným znaménkem. Jednotkou napětí volt [V]. Obecně to
pórézní izolátor formě tkaniny, desky, fólie aj., kdy dochází rozkladu vody elektroly-
tu elektrodách
