Poznámky redaktora
1 Základní pojmy
Elektrochemické zdroje elektrické energie jsou zařízení přímou přeměnu chemické
energie energii elektrickou.
Koncem 19. Vždyť
roční produkce článků akumulátorů světě činí miliardy kusů. například případ výroby
elektřiny tepelných elektrárnách, kde spalováním fosilních paliv vzniká tepelná energie,
jíž ohřívá voda páru, předává svoji kinetickou energii turbíně, která spojením
s alternátorem nakonec poskytne elektrickou energii.
Chemické reakce, které produkují elektrony nebo jichž elektrony účastní, nazývají
elektrochemické nebo elektrodové., Teplého 1398, 530 Pardubice
. o. Setkává nimi nejen
technik, ale téměř každý člověk. století ztratily chemické zdroje proudu svůj výjimečný význam, jejich vývoj
jako autonomních zdrojů proudu pro spoje přenosných zařízeních však pokračoval. Žádný jiný typ zdroje elektrické energie nemá tak rozmanité
možnosti použití takovou univerzálnost jako chemické zdroje.
O nové oživení zájmu zasloužila radiotechnika zejména automobilizmus.
V současné době používají elektrochemické zdroje proudu téměř všech oblastech
techniky. Tento proces ovšem provázen ztrá-
tami, takže účinnost přeměny jedné formy energie druhou značně nižší než přímé,
tedy jednostupňové přeměny, účinnost nesrovnatelně vyšší některých případech
dokonce blízká 1. století.
Celková proudotvorná reakce probíhající zdroji složena dvou parciálních prostorově
oddělených reakcí. 60.
Tu lze rozepsat reakci:
Ag2O H2O OH
-
,
která běží kladné elektrodě, reakci:
Zn OH
-
ZnO H2O e-,
jež nastává záporné elektrodě.
Teprve vynález elektromagnetického generátoru však umožnil rozvoj stacionárních elek-
trických sítí rozšířil použití elektrické energie pro každodenní život využití průmyslu. udržují kontinuální tok elektronů vnějším okruhem. let minulého
století byly elektrochemické zdroje proudu jedinými praktickými zdroji elektrického proudu.
9
IN-EL, spol.Úvod
Historie chemických (přesněji elektrochemických) zdrojů začala 1800, kdy Ital Volta
sestavil první článek, tzv.
1. Voltovi přišli další vynálezci, např. Sinstenden
a Planté principem olověného akumulátoru polovině 19. Voltův sloup. Zaslouží tedy věnovat jim patřičnou pozornost. Jejich velké rozšíření kromě jiného dáno širokým rozpětím výkonu, který
poskytují 10-5 miniaturních článků pro elektrické hodinky výkony 107 W
u akumulátorů pro ponorky.
Celkovou proudotvornou reakcí stříbrozinkovém článku například reakce:
Zn Ag2O ZnO.
V definici třeba zdůraznit přídavné jméno „přímou“, protože existují další zařízení, která
mění chemickou energii elektrickou, ale nepřímou cestou. Během vybíjení nich dochází chemické reakci aktivních
materiálů; reakční energie uvolňuje podobě stejnosměrného elektrického proudu
