Akumulátory a baterie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: IN-EL, spol. s r. o.
Vydal: IN-EL, spol. s r. o. Autor: Miroslav Cenek, Václav Hodinář, Jiří Jindra, Josef Kozumplík, Antonín Svoboda

Strana 11 z 158

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.







Poznámky redaktora
1 Základní pojmy Elektrochemické zdroje elektrické energie jsou zařízení přímou přeměnu chemické energie energii elektrickou. Žádný jiný typ zdroje elektrické energie nemá tak rozmanité možnosti použití takovou univerzálnost jako chemické zdroje. udržují kontinuální tok elektronů vnějším okruhem. Zaslouží tedy věnovat jim patřičnou pozornost. Během vybíjení nich dochází chemické reakci aktivních materiálů; reakční energie uvolňuje podobě stejnosměrného elektrického proudu. Tento proces ovšem provázen ztrá- tami, takže účinnost přeměny jedné formy energie druhou značně nižší než přímé, tedy jednostupňové přeměny, účinnost nesrovnatelně vyšší některých případech dokonce blízká 1. století ztratily chemické zdroje proudu svůj výjimečný význam, jejich vývoj jako autonomních zdrojů proudu pro spoje přenosných zařízeních však pokračoval. Jejich velké rozšíření kromě jiného dáno širokým rozpětím výkonu, který poskytují 10-5 miniaturních článků pro elektrické hodinky výkony 107 W u akumulátorů pro ponorky. Chemické reakce, které produkují elektrony nebo jichž elektrony účastní, nazývají elektrochemické nebo elektrodové. Setkává nimi nejen technik, ale téměř každý člověk. Teprve vynález elektromagnetického generátoru však umožnil rozvoj stacionárních elek- trických sítí rozšířil použití elektrické energie pro každodenní život využití průmyslu.Úvod Historie chemických (přesněji elektrochemických) zdrojů začala 1800, kdy Ital Volta sestavil první článek, tzv., Teplého 1398, 530 Pardubice . let minulého století byly elektrochemické zdroje proudu jedinými praktickými zdroji elektrického proudu. například případ výroby elektřiny tepelných elektrárnách, kde spalováním fosilních paliv vzniká tepelná energie, jíž ohřívá voda páru, předává svoji kinetickou energii turbíně, která spojením s alternátorem nakonec poskytne elektrickou energii. století. Vždyť roční produkce článků akumulátorů světě činí miliardy kusů. O nové oživení zájmu zasloužila radiotechnika zejména automobilizmus. Celková proudotvorná reakce probíhající zdroji složena dvou parciálních prostorově oddělených reakcí. V současné době používají elektrochemické zdroje proudu téměř všech oblastech techniky. Koncem 19. 1. Tu lze rozepsat reakci: Ag2O H2O OH - , která běží kladné elektrodě, reakci: Zn OH -  ZnO H2O e-, jež nastává záporné elektrodě. 9 IN-EL, spol. o. Voltův sloup. V definici třeba zdůraznit přídavné jméno „přímou“, protože existují další zařízení, která mění chemickou energii elektrickou, ale nepřímou cestou. 60. Sinstenden a Planté principem olověného akumulátoru polovině 19. Voltovi přišli další vynálezci, např. Celkovou proudotvornou reakcí stříbrozinkovém článku například reakce: Zn Ag2O ZnO