Poznámky redaktora
let minulého
století byly elektrochemické zdroje proudu jedinými praktickými zdroji elektrického proudu.
Celkovou proudotvornou reakcí stříbrozinkovém článku například reakce:
Zn Ag2O ZnO.
Celková proudotvorná reakce probíhající zdroji složena dvou parciálních prostorově
oddělených reakcí. udržují kontinuální tok elektronů vnějším okruhem.
V definici třeba zdůraznit přídavné jméno „přímou“, protože existují další zařízení, která
mění chemickou energii elektrickou, ale nepřímou cestou.
Tu lze rozepsat reakci:
Ag2O H2O OH
-
,
která běží kladné elektrodě, reakci:
Zn OH
-
ZnO H2O e-,
jež nastává záporné elektrodě.
Chemické reakce, které produkují elektrony nebo jichž elektrony účastní, nazývají
elektrochemické nebo elektrodové. 60. Vždyť
roční produkce článků akumulátorů světě činí miliardy kusů. Voltovi přišli další vynálezci, např., Teplého 1398, 530 Pardubice
. Sinstenden
a Planté principem olověného akumulátoru polovině 19. například případ výroby
elektřiny tepelných elektrárnách, kde spalováním fosilních paliv vzniká tepelná energie,
jíž ohřívá voda páru, předává svoji kinetickou energii turbíně, která spojením
s alternátorem nakonec poskytne elektrickou energii. Tento proces ovšem provázen ztrá-
tami, takže účinnost přeměny jedné formy energie druhou značně nižší než přímé,
tedy jednostupňové přeměny, účinnost nesrovnatelně vyšší některých případech
dokonce blízká 1. Voltův sloup. Během vybíjení nich dochází chemické reakci aktivních
materiálů; reakční energie uvolňuje podobě stejnosměrného elektrického proudu. Zaslouží tedy věnovat jim patřičnou pozornost. století ztratily chemické zdroje proudu svůj výjimečný význam, jejich vývoj
jako autonomních zdrojů proudu pro spoje přenosných zařízeních však pokračoval.1 Základní pojmy
Elektrochemické zdroje elektrické energie jsou zařízení přímou přeměnu chemické
energie energii elektrickou.
O nové oživení zájmu zasloužila radiotechnika zejména automobilizmus. století. o.
1.
9
IN-EL, spol.
V současné době používají elektrochemické zdroje proudu téměř všech oblastech
techniky.
Koncem 19.
Teprve vynález elektromagnetického generátoru však umožnil rozvoj stacionárních elek-
trických sítí rozšířil použití elektrické energie pro každodenní život využití průmyslu.Úvod
Historie chemických (přesněji elektrochemických) zdrojů začala 1800, kdy Ital Volta
sestavil první článek, tzv. Setkává nimi nejen
technik, ale téměř každý člověk. Jejich velké rozšíření kromě jiného dáno širokým rozpětím výkonu, který
poskytují 10-5 miniaturních článků pro elektrické hodinky výkony 107 W
u akumulátorů pro ponorky. Žádný jiný typ zdroje elektrické energie nemá tak rozmanité
možnosti použití takovou univerzálnost jako chemické zdroje
