|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Diplomová práce se zabývá úplným návrhem světelně adaptabilního A/D převodníku. V kapitole 2 jsou popsány typy snímačů. Kapitola 3 popisuje nejpoužívanější metody světelné adaptability. V kapitole 4 je popsán adaptabilní A/D převod. 5. kapitola popisuje blokové schéma adaptabilního A/D převodníku. V 6. kapitole je proveden obvodový návrh dílčích bloků A/D převodníku. V kapitole 7 jsou konstrukční podklady pro realizaci.
ZÁVĚR
Všechny body zadání Diplomové práce byly splněny. výstupu kamery) byl pouze signál synchronizační směsi došlo ke
sloučení horní dolní referenční úrovně A/D převodníku výstupu mohl objevit
silný šum.
49
. Vhodnějším
řešením převodníku sériový výstup mohlo být použití signálového procesoru. Použitý obvod
74LV165 pracuje hranici možností (kmitočtově) může vykazovat problémy. celkové schéma zapojení, rozpis součástek, návrh desky
plošného spoje rozmístění součástek. Rozsah A/D
převodníku tak plně využit při malých úrovních osvětlení ani tomto případě nedojde k
velkému zkreslení obrazu A/D převodu.
Navíc byl nad rámec požadavků zadání adaptabilní A/D převodník doplněn sériový digitální
výstup obrazových dat. Protože digitálním výstupu obrazových dat pouze jasový signál,
není tento výstup slučitelný jinými zařízeními využívajícími převážně standart SMPTE
259M. Pak vstupu
A/D převodníku (tj. Řešený převodník možné snadno začlenit již
stávajícího systému pracujícího černobílým obrazovým signálem. Byl zde proveden částečný rozbor
problematiky řízení světelné adaptability několika různými způsoby, dále celkový obvodový
návrh popis jednotlivých částí adaptabilního A/D převodníku.
Řešený A/D převodník poskytuje nejúčinnější možnosti řízení světelné adaptability, protože
dochází zpracování pouze jasového signálu bez synchronizační směsi. tom případě
by obrazová data odpovídala standardu SMPTE 259 jejich dodatečné zpracování bylo
snazší. Nakonec byly vytvořeny
úplné konstrukční podklady, tj.
Další problém představuje vysoká rychlost pro vysunování obrazových dat. Tento případ ale málo pravděpodobný, protože snímaná scéna obvykle vždy
aspoň trochu osvětlena.
Potíže mohly nastat pokud kamera snímala zcela zateměnou scénu. Potom by
nebyla obtíž vysoká rychlost výstupních dat, navíc bylo možné tato data snadno doplnit
o režii přenosu, připadně vzorky chrominančních signálů nulovou hodnotou. Návrh převodníku sériový výstup proto spíše jen naznačením možného řešení
