Ve spolupráci s energetickými a průmyslovými podniky se naše pracoviště podílí na vývoji on-line sledovacích systémů pro energetické jednotky. Tyto systémy na základě monitorování provozních veličin umožňují diagnostiku některých závad elektrických strojů. Technická diagnostika používá množství metod pro zjištění aktuálního stavu testovaného zařízení a její výsledky jsou mnohdy podkladem k rozhodování o ...
U
on-line systému, který pracuje samostatně bez zásahu obsluhy důležitá právě volba
počáteční míry změny stavu, který již vede vyhlášení poruchy. rušivé kmity (špičky), vzniklé nějakým náhodným procesem (vf. Vzhledem drobným odchylkám konstrukci jednotlivých
generátorů musí být tento referenční záznam vytvořen individuálně pro každý stroj. rušení od
spínání apod). důvodu robustnosti jsme celý systém konstrukčně
uspořádali jako kompaktní přístroj, zabudovaný běžné skříně PC. Řešením proto právě on-line systém, který zaznamená každý
rozběh. Pokud stroj zůstal nějaký
čas ustáleném asynchronním chodu, bylo možné použít metodu frekvenční analýzy. Systém při vyhodnocování používá
srovnávání amplitud použití dodatečné filtrace případných špiček mohlo zkreslit
vyhodnocovaný signál. případě, se
objeví zvětšená amplituda zákmitů určitém počtu sobě jdoucích záznamů (statistická
eliminace náhodných rušivých vlivů), tento stav vyhodnocen jako vznik poruchy rotoru. záznamu mohou
objevit např.
. Další
postup vyhodnocování využívá tohoto referenčního záznamu srovnává ním záznam
každého rozběhu stroje. Měřené proudy od
jednotlivých strojů jsou snímány napětí převáděny pomocí LEM čidel (proudová čidla na
kompenzačním principu hallovou sondou napěťovým výstupem, malým zkreslením a
s frekvenčním rozsahem 20kHz) snímány běžnou měřicí kartou dvanáctibitovým A/D
převodníkem. Situace elektrárně navíc komplikována omezeným počtem
rozběhů den, pro naměření statisticky významného počtu rozběhů bylo nutno sledovat
stroje několik týdnů. záznamů, naměřených stroji revizi, který provozovatel prohlásí bezvadný
se vytvoří referenční záznam.
Systém využívá již zabudovaných proudových měničů pro ochrany proud snímá až
v sekundární pětiampérové smyčce.
Na strojích jsme provedli řadu měření off-line režimu. Proto vyhlášení poruchy nedojde ihned při prvním překročení mezí
z referenčního záznamu, ale určitém počtu opakování tohoto stavu.
Tento případ však praxi především velkých strojů nepoužitelný jednak klec není
dimenzována trvalý chod asynchronních otáčkách jednak tento případ chápán jako
poruchový nedovolí jej ochrany. Před nasazením systému jsme řadě měření různých
místech snímání proudu ověřili, tvar průběhu proudu zde není zkreslen případným
přetížením proudových měničů. Rozběhová metoda
je pro synchronní stroje jediná dostupná metoda cílená stav rozběhové klece.počet tyčí tím relativně malá změna při poruše oproti výchozímu stavu. určitém časovém okně filtrovaném záznamu proudu
vyhodnocována maximální amplituda efektivní hodnota zákmitů proudu. Toto zpoždění není
v praxi závadu, porucha tyče neznemožňuje okamžitě další provoz stroje, informace o
poruše však může provozovatel využít při následující plánované opravě. Takovéto rušení obsluha při ručním systému vyhodnocování záznamů ihned
odhalila záznam vyloučila jako nepoužitelný. Ten také tvoří jádro systému, zabezpečuje komunikaci měřicí
kartou, obsluhou každém rozběhu provádí automaticky vyhodnocování. Filtrace signálu proudu prováděna číslicově matematickou filtrací
v obslužném programu. Případné
nesymetrie klece při synchronním chodu nedají odhalit. případě změn
stavu rovněž pravidelných intervalech záznamy automaticky archivuje pro pozdější
vyhodnocení dalšími metodami. Zde potvrdily předpoklady,
že metoda schopna odhalit vznik poruchy klece, vzhledem různým dalším vlivům
(konstrukční nesymetrie, rušení, různé podmínky při rozběhu) tak však nelze automaticky
usuzovat jediného měření
