Ve spolupráci s energetickými a průmyslovými podniky se naše pracoviště podílí na vývoji on-line sledovacích systémů pro energetické jednotky. Tyto systémy na základě monitorování provozních veličin umožňují diagnostiku některých závad elektrických strojů. Technická diagnostika používá množství metod pro zjištění aktuálního stavu testovaného zařízení a její výsledky jsou mnohdy podkladem k rozhodování o ...
důvodu robustnosti jsme celý systém konstrukčně
uspořádali jako kompaktní přístroj, zabudovaný běžné skříně PC. Vzhledem drobným odchylkám konstrukci jednotlivých
generátorů musí být tento referenční záznam vytvořen individuálně pro každý stroj. Rozběhová metoda
je pro synchronní stroje jediná dostupná metoda cílená stav rozběhové klece. záznamu mohou
objevit např.
Na strojích jsme provedli řadu měření off-line režimu. Takovéto rušení obsluha při ručním systému vyhodnocování záznamů ihned
odhalila záznam vyloučila jako nepoužitelný. případě změn
stavu rovněž pravidelných intervalech záznamy automaticky archivuje pro pozdější
vyhodnocení dalšími metodami. Případné
nesymetrie klece při synchronním chodu nedají odhalit. Další
postup vyhodnocování využívá tohoto referenčního záznamu srovnává ním záznam
každého rozběhu stroje.
. Před nasazením systému jsme řadě měření různých
místech snímání proudu ověřili, tvar průběhu proudu zde není zkreslen případným
přetížením proudových měničů. Toto zpoždění není
v praxi závadu, porucha tyče neznemožňuje okamžitě další provoz stroje, informace o
poruše však může provozovatel využít při následující plánované opravě. Systém při vyhodnocování používá
srovnávání amplitud použití dodatečné filtrace případných špiček mohlo zkreslit
vyhodnocovaný signál. Filtrace signálu proudu prováděna číslicově matematickou filtrací
v obslužném programu. Řešením proto právě on-line systém, který zaznamená každý
rozběh. U
on-line systému, který pracuje samostatně bez zásahu obsluhy důležitá právě volba
počáteční míry změny stavu, který již vede vyhlášení poruchy.
Tento případ však praxi především velkých strojů nepoužitelný jednak klec není
dimenzována trvalý chod asynchronních otáčkách jednak tento případ chápán jako
poruchový nedovolí jej ochrany. případě, se
objeví zvětšená amplituda zákmitů určitém počtu sobě jdoucích záznamů (statistická
eliminace náhodných rušivých vlivů), tento stav vyhodnocen jako vznik poruchy rotoru. Zde potvrdily předpoklady,
že metoda schopna odhalit vznik poruchy klece, vzhledem různým dalším vlivům
(konstrukční nesymetrie, rušení, různé podmínky při rozběhu) tak však nelze automaticky
usuzovat jediného měření. Měřené proudy od
jednotlivých strojů jsou snímány napětí převáděny pomocí LEM čidel (proudová čidla na
kompenzačním principu hallovou sondou napěťovým výstupem, malým zkreslením a
s frekvenčním rozsahem 20kHz) snímány běžnou měřicí kartou dvanáctibitovým A/D
převodníkem. rušivé kmity (špičky), vzniklé nějakým náhodným procesem (vf. určitém časovém okně filtrovaném záznamu proudu
vyhodnocována maximální amplituda efektivní hodnota zákmitů proudu. Situace elektrárně navíc komplikována omezeným počtem
rozběhů den, pro naměření statisticky významného počtu rozběhů bylo nutno sledovat
stroje několik týdnů. Proto vyhlášení poruchy nedojde ihned při prvním překročení mezí
z referenčního záznamu, ale určitém počtu opakování tohoto stavu.počet tyčí tím relativně malá změna při poruše oproti výchozímu stavu. rušení od
spínání apod).
Systém využívá již zabudovaných proudových měničů pro ochrany proud snímá až
v sekundární pětiampérové smyčce. Ten také tvoří jádro systému, zabezpečuje komunikaci měřicí
kartou, obsluhou každém rozběhu provádí automaticky vyhodnocování. Pokud stroj zůstal nějaký
čas ustáleném asynchronním chodu, bylo možné použít metodu frekvenční analýzy. záznamů, naměřených stroji revizi, který provozovatel prohlásí bezvadný
se vytvoří referenční záznam
