Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
10-7
V •1011 •1011 •p------- 1,2 •104 V.)
1.
r 10
2. nábojem
Q •10-« coulombů uvedla potenciál 100 000 voltů?
Řešení:
Ze vztahu •10u jest
n -jn-6
r •10n •10“ cm.
Potenciál koule poloměru níž nahromaděn náboj je
ve vzduchoprázdnu dán vztahem
V —>
r
jako náboj byl nahromaděn středu koule. vodivé mýdlové bubliny poloměru nabité potenciál
V 000 vznikne prasknutí kapka vody poloměru 0,05 =
= •10~2cm.
r 10
4. náboj •10-7 coulombů?
Řešení:
O . Jak velký potenciál vzdálenosti povrchu koule polo
měru cm, je-li nahromaděn el.
V 105
3. Jak velký musel býti poloměr koule, která el.
r
Příklady:
(Prostředí vždy vzduchoprázdno.
V bodě vzdáleném povrchu koule potenciál
v a
Vztahy platí zase přímo pro jednotky absolutní elst. Jak velký potenciál kapky?
Řešeni:
Q •104
. Pro jednotky
praktické je
V •li 0-.Potenciál koule. Jak velký potenciál koule poloměru cm, když nahro
maděn náboj 1,5 •10-7 coulombů?
Řešení:
O 15* 10-7
V 1011 •10u •------------ 1,35 •104V
