|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.
Pro jednodušší použití jsou předdefinovány makra,
které realizují nastavení nejobvyklejší kmitočty. první variantě byla napsána pouze jedna funkce realizující prvotní
nastavení bloku generátoru hodin. Pro tyto potřeby by
se tedy dalo uvažovat nějaké metodě kalibrace. Proto byl vytvořen kompletní
samostatný modul ovladačem, který deklaruje globální proměnnou tlacitko. Při tomto testování byl
použit ovladač LCD Petera Fleuryho.
Až této části byla aplikace stále realizována bez využití přerušení pro tlačítko.c, kde řídí aplikaci stejným způsobem
jako kdyby byl ovladač součástí souboru main.
Během vývoje dalších aplikací, zejména pak aplikace Telnet klientem, došlo
k novému testování knihovny stdio. Detailnější popis lze opět získat
z katalogového listu MCU [18]. Zde však způsobilo problémy, jelikož ISR nelze zapsat části
kódu, která překládána režimu Thumb instrukcí. Bylo zjištěno, zde funkce sprintf funguje
správně. Postupně bylo zjišťováno, kde vzniká problém.
Místo přerušení bylo napevno využíváno čtení aktuální hodnoty vstupu MCU.c. Zde však byl objeven zásadní
. Ukázalo tato funkce při
použití upravené funkce _write_r funguje správně.
Po dokončení této úpravy byla aplikace kompletní, byl však zjištěn další nedostatek
v podobě velké chyby měření času.
Zjistilo se, chyba způsobena tím, aplikace běží vnitřní oscilátor MCU. Dále byla samozřejmě testována funkce printf. Poslední úpravou této aplikace bylo tedy vytvoření jednoduchého modulu pro
obsluhu bloku oscilátoru generátoru hodinového taktu MCU.
Součástí této úlohy být rovněž vytvoření nového ovladače pro tlačítko, který již
bude využívat přerušení.3)
kde fcomp frekvence vstupu fázového detektoru PLL, fXtal frekvence
generována krystalovým oscilátorem, fVCO frekvence napětím řízeného oscilátoru
v PLL, fCPU výsledná frekvence pro MCU konstanty PLL_N, PLL_M, PLL_K jsou
kladná celá čísla určující dělicí poměry PLL. Tento řetězec později doplní zbývající text poté pošle LCD. Pro ostatní kmitočty lze využít
definice, které přímo drží hodnoty určující dělicí poměry PLL.h, konkretně funkce sprintf. původních cvičeních byla funkce ISR zapsána přímo
v modulu main. Pro výpočet těchto
hodnot třeba dodržet následující vztahy [18]
1_ +
=
NPLL
f
f Xtal
comp (3.1)
( 21_ ⋅+
=
MPLL
f
f VCO
comp přičemž )MHzMHzfVCO 550275 (3. Tato
úprava byla napsána velmi rychle fungovala naprosto korektně.2)
1_ +
=
KPLL
f
f VCO
CPU přičemž KPLL liché (3.26
Takováto proměnná předána této formátovací funkci, která vytvoří výstupní
řetězec. Avšak pro použití všech aplikacích
i všech deskách naprosto nevhodné důvodu, desce již přítomen
krystal. Tento modul byl nazván
pll_drv.c.c. Tato
proměnná potom připojena modulu main.
Tento oscilátor rovněž laditelný pomocí svého řídícího registru
