Využítí ARM GCC vývojového retezce

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Ledvina

Strana 29 z 93

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
vytvoření nejnutnější kostry byly vytvořeny . Samotný kód obou funkcí jejich prototypy jsou uvedeny příloze C. Toto propojení velice jednoduché. Na základě této dokumentace tedy povedlo napsat obě funkce, jak pro vypnutí, tak pro zapnutí přerušení. Tato aplikace však nepodařila rozběhnout. Pokud tedy modul bude tuto funkci volat, překladač jejího prototypu zjisti, že: extern funkce jiném modulu inline funkce měla být přeložena jako In-Line, pokud použije optimalizace void žádné předávání parametrů __attribute__ ((always_inline)) funkce vždy přeloží jako inline, nezavisle na optimalizaci Na závěr ještě vysvětlení kódu samotné funkce. Poté povedlo aplikaci zkompilovat nahrát MCU, avšak nic nestalo. 3. Funkce byly uspěšně ověřeny byly přidány modulu irq. Jelikož tato aplikace jen částí úlohy, návod spojen návodem druhé aplikaci.3.5 Realizace pokročilejších aplikací Tato podkapitola již věnuje úlohám náročnějšími aplikacemi.3.c. této práci byl zvolen projekt FreeRTOS. Rovněž ani žádná další ukázková aplikace. Pro tuto realizaci třeba provést propojení mezi jazykem ASM. Bylo zjištěno, startu jádra RTOS dojde „pádu“ aplikace. Přesné úkoly aplikací byly opět převzaty zadání počítačových cvičení předmětu MPOA pro zimní semestr 2011/2012. Výsledný projekt touto aplikací opět elektronické příloze.5. Nejprve docházelo chybám při překladu.22 Důvody proč prototyp funkce vypadá takto jsou následující. Jednalo o nepodstatné části kódů.h.1 FreeRTOS První aplikací oblasti pokročilejších bylo základní zprovoznění jádra RTOS. Prvním pokusem tímto systémem bylo zprovoznit demo aplikaci pro MCU LPC2368. Bylo opět jasné, někde zásadní systematická chyba. Návod tedy příloze D. Tyto chyby byly odstraněny vypuštěním částí kódů, kde vznikaly. konci kódu provede přiřazení této proměnné proměnné jazyka Detailní popis této problematiky lze nalézt dokumentaci GCC [14] v kapitole sekcích In-Line Function, Extended Asm, Constrains Assembler Instruction with Expression Operands. Tento soubor vkladán preprocesorem jednotlivých modulů, které mohly využít tuto funkci. Prototyp deklarován v hlavičkovém souboru irq. Místo registru použije virtuální „proměnná“ %0 (nula) viz ukázka. Aby překladač dostal maximální volnost pro případné optimalizace, vhodné funkci napsat tak, aby nezasahovala do konkrétních registrů MCU, ale aby překladač mohl rozhodnout tom, který registr bude použit. Jedná RTOS, Ethernet USB. základě dokumentace k projektu FreeRTOS byl vytvořen nový projekt, kterého byly postupně přidávány klíčové soubory jádra RTOS. Tato druhá aplikace principiálně stejná, avšak využívá již RTOS. 3