Využítí ARM GCC vývojového retezce

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Ledvina

Strana 29 z 93

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Přesné úkoly aplikací byly opět převzaty zadání počítačových cvičení předmětu MPOA pro zimní semestr 2011/2012. konci kódu provede přiřazení této proměnné proměnné jazyka Detailní popis této problematiky lze nalézt dokumentaci GCC [14] v kapitole sekcích In-Line Function, Extended Asm, Constrains Assembler Instruction with Expression Operands.22 Důvody proč prototyp funkce vypadá takto jsou následující. Nejprve docházelo chybám při překladu. Pro tuto realizaci třeba provést propojení mezi jazykem ASM. Jelikož tato aplikace jen částí úlohy, návod spojen návodem druhé aplikaci. Bylo zjištěno, startu jádra RTOS dojde „pádu“ aplikace. Prvním pokusem tímto systémem bylo zprovoznit demo aplikaci pro MCU LPC2368. základě dokumentace k projektu FreeRTOS byl vytvořen nový projekt, kterého byly postupně přidávány klíčové soubory jádra RTOS. Výsledný projekt touto aplikací opět elektronické příloze. Místo registru použije virtuální „proměnná“ %0 (nula) viz ukázka. Jednalo o nepodstatné části kódů.3. Tato aplikace však nepodařila rozběhnout. Toto propojení velice jednoduché. Prototyp deklarován v hlavičkovém souboru irq.h. Funkce byly uspěšně ověřeny byly přidány modulu irq. Tato druhá aplikace principiálně stejná, avšak využívá již RTOS. Aby překladač dostal maximální volnost pro případné optimalizace, vhodné funkci napsat tak, aby nezasahovala do konkrétních registrů MCU, ale aby překladač mohl rozhodnout tom, který registr bude použit. Bylo opět jasné, někde zásadní systematická chyba. Na základě této dokumentace tedy povedlo napsat obě funkce, jak pro vypnutí, tak pro zapnutí přerušení. Rovněž ani žádná další ukázková aplikace. Tento soubor vkladán preprocesorem jednotlivých modulů, které mohly využít tuto funkci.3.5. 3. Pokud tedy modul bude tuto funkci volat, překladač jejího prototypu zjisti, že: extern funkce jiném modulu inline funkce měla být přeložena jako In-Line, pokud použije optimalizace void žádné předávání parametrů __attribute__ ((always_inline)) funkce vždy přeloží jako inline, nezavisle na optimalizaci Na závěr ještě vysvětlení kódu samotné funkce. Jedná RTOS, Ethernet USB. Tyto chyby byly odstraněny vypuštěním částí kódů, kde vznikaly.5 Realizace pokročilejších aplikací Tato podkapitola již věnuje úlohám náročnějšími aplikacemi.1 FreeRTOS První aplikací oblasti pokročilejších bylo základní zprovoznění jádra RTOS. Samotný kód obou funkcí jejich prototypy jsou uvedeny příloze C. 3. Návod tedy příloze D.c. této práci byl zvolen projekt FreeRTOS. vytvoření nejnutnější kostry byly vytvořeny . Poté povedlo aplikaci zkompilovat nahrát MCU, avšak nic nestalo