Tvořivě rozpra-
680
.
Malí živočichové jsou škodliví, protože požívají nerostné látky bakterie.
V.době sucha organisoval Dokučajev výpravu, která rozšířila ochranné
zalesnění Velkém Anadole. Užitečné bakterie přitom dobře vyvíjejí, připravují tak výživu pro
jednoleté rostliny. Jiné, žijící volného
přístupu vzdušného kyslíku, tak zvané bakterie aerobní, přeměňují organické
látky humusu minerální soli, jež jsou potravou rostlin.
Tento systém nazývá travopolní zemědělská soustava.
Velký vlastenec Dokučajev ostře vystupoval proti přeceňování západní vědy.
Pozoruhodné práce Dokučajevovy měly vliv vývoj mnoha věd, agro
nomie, geologie, hydrogeologie, inženýrské geologie, zeměpisu, geobotaniky,
meliorace, klimatologie.
Opíraje vymoženosti pokrokové vědy půdě, založené pracemi Do-
kučajeva, Kostyčeva jiných ruských vědců, vytvořil Viljams ucelené
materialistické učení jednotném půdotvorném procesu. Avšak prostředky, které carská
vláda uvolnila, nedovolily provést všechno širokém měřítku, jak Dokučajev
zamýšlel. dějinách agronomie
prvně spojil chemické fysikálně chemické pochody, dějící půdě, život
ními pochody mikroorganismů rostlin. Viljams dokázal vytvořit takovou soustavu zemědělství, při níž pod
pokryvem vytrvalých trav hromadně hynou nepřátelé rostlin drobní živo
čichové.
V každém gramu půdy žije dvě miliardy bakterií jiných jednoduchých
organismů. Některé nich, žijící bez přístupu vzdušného kys
líku, tak zvané bakterie anaerobní, rozkládají organické látky, pomáhají tak
hromadit půdě humus, což nejcennější půdní složka.
Budou-li podmínky půdě napomáhat vývoji nejjednodušších organismů, nahro
madí půda výživné látky pro rostliny. nutno přesně určit naše střídavé osevy, náš chov
dobytka, naše kulturní rostliny naše zahradnictví, sadařství lesnictví podle
oblastí ruských přírodních zemědělských podmínek. Byly založeny nové lesní pásy rozvodí Volha—
Don Kamenné stepi voroněžské oblasti."
★ ★
*
Akademik Vasilij Robertovič Viljams věnoval svůj život vytváření vědy
o zvýšení plodnosti půdy. Při správném zemědělství, jež možné jen so
cialismu, nemá zvyšování úrodnosti mezí.
„Je konečně čase,“ psal roku 1900, „aby naši agronomové jejich rádci pro
fesoři zanechali často otrockého následování německých návodů učebnic,
sestavených pro jinou přírodu, pro jiné lidi pro jiný společenský hospodář
ský řád; třeba pořídit analysy vlastních vod, vlastních půd, vlastních plodů
a ruského mléka sýra.
Obděláváním půdy tvoříme přiměřené, příznivé podmínky pro současný
vývoj aerobních anaerobních bakterií půdě, můžeme tak zajistit vysoké stálé
sklizně všech pěstovaných plodin.
Bakterie jsou užitečné
