Dokučajev také učil,
že stepích, kromě ochranných lesních porostů, mají vytvářet „zásobárny
vláhy'* mají zřizovat rybníky hradit řeky.
R. Roku 1891, době straš
ného sucha, věnoval všechny své síly všechno své nadání boji proti tomuto
odvěkému nepříteli úrody.
Na zkušenostech těchto průkopníků pokroku zemědělství provádějí dnes
lidé stalinské epochy gigantický plán přeměny přírody Sovětského svazu
579
.mnoholetém studiu půdy objevu zákonů jejího tvoření našel Do-
kučajev způsoby, jak řídit pochody, které dějí půdě, způsoby, jak dosahovat
velkých stálých sklizní. aby neměnila koryta řek,
mají jejich břehy osázet stromovím. Dokučajev nejen zvěčnil své jméno jako tvůrce vědy půdě, nýbrž ne
ocenitelně přispěl jiným odvětvím zemědělské vědy.
Klasifikaci druhů půdy, sestavenou Dokučajevem, přijali učenci všech zemí;
stala základem světového půdoznalství.
Jako mnozí jiní ruští agronomové domníval Dokučajev, nejspráv
nější prostředek ochrany před suchem pěstování lesů. Jeho práce došly obecného uznání pařížské chicažské
výstavě. Ruské názvy půdy černozem,
podzol, soloněc jiné přešly Dokučajevových knih světové literatury
jako vědecké názvy. 1891 bylo vybudováno pod vedením zakladatele moderní védy půdě
Dokučajeva ochranné lesní pásmo Kamenné stepi voronéžskě oblasti
