Kovalevskij zjistil, střední dutina láčkovců
vyvíjí jako bezobratlých, kdežto nervová soustava jako obratlovců.Ruští vědci objevili spojitost také mezi říší bezobratlovců říší obratlovců. Vnitřní povrch tohoto vaku tvořil střevní dutinu gastrulu
(z řeckého slova gaster žaludek), vnější měl plnit funkci ochrany po
hybu. obrázku schema
kopinatce
520
. století, poznali jsme tyto zajímavé živočichy. Ascidie druh
červa, který přizpůsobil nehybnému životu. Podle
této theorie dála při přechodu ojedinělé buňky buněčným shlukům
i první dělba práce tohoto buněčného společenství.
Kovalevskij pokračoval pátrání dalších přechodných formách mezi
obratlovci bezobratlými začal studovat ascidie (od řeckého slova „askidion"
— váček, tobolka); při tom učinil nový pozoruhodný objev.
Mnozí učenci postavili proti této theorii.
Jen zásluhou slavného ruského vědce Alexandra Onufrijeviče Kovalevského,
který žil druhé polovici XIX.
Kovalevskij studoval láčkovce. Jeho tělo skládá kroužků. Podle theorie Kovalevského vnější buňky později vytvořily žlázy, sou
stavu nervovou čidla.
Marně bychom hledali přechodné formy mezi zkamenělinami, protože tyto
pradávné živé bytosti nebyly obdařeny pevnou kostrou tedy nezanechaly stop
v kronice země. Ukázalo
se, láčkovec přechodnou formou mezi těmito živočichy. Takový tvor měl tvar vaku
s dvojitými stěnami. Avšak, jak napsal slavný anglický
vědec Roy-Lancaster, „Kovalevskij přiměl svými výzkumy všechny své vědecké
soupeře odpůrce, aby před ním padli kolena". Někteří řadili tohoto malého tvora rybám,
jiní považovali měkkýše.
Při studiu bezobratlých vytvořil Kovalevskij theorii jejich vývoje.
Kovalevskij našel jejich stopy nynějších živočichů, kteří dosud nepozbyli
podoby svých dávných předků. Tento červ dříve poutal po
zornost badatelů svým zajímavým složením. Buňky střevní dutiny vyvíjely orgány zažívací,
kdežto střední buňky, které vznikly později, vytvořily svaly, srdce, cévy, kosti a
pojivové tkáně. mnohých červů jsou kroužky obdařeny samostatnými orgány dý-
Na studiu kopinatcú láčkovců dokázal slavný biolog Kovalevskij
spojitost mezi řičí bezobratlých obratlovců.
Každý kroužek opatřen svou vlastní soustavou zažívací, cévní, nervovou a
pohlavní
