Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 528 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jak známo, mají molekuly chlorofylu haemoglobinu stejnou stavbu ze čtyř jader organické sloučeniny pyrolu, zvaného tetrapyrol („tetra" znamená v řečtině čtyři). Ve vývoji organismů vzniká železopyrolové molekuly spojování jedno­ duchými dusíkovými látkami. Toto nové sjednocení vytvořilo záldad buněčných dýchacích pigmentů, tak zvaných cytochromů, které byly objeveny skoro ve všech buňkách nejenom jednobuněčných, nýbrž mnohobuněčných orga­ nismů. Tím vzniklo Famincynovo učení symbiose společném žití dvou orga­ nismů, náležejících různým skupinám. Houba, nemající chlorofyl, dostává zelené vodní řasy organickou látku, získanou vzduchu, houba pak čerpá nerostné látky půdy dělí vodní řasou. této zelené „laboratoři" neorganické látky přetvářejí organické, mrtvá hmota živou.Při studiu zoospor, spor rostlin, jež jsou schopny, podobně jako nálev- níci, samostatného pohybu vodě, Famincyn objevil, lišejníky, které byly dlouho považovány samostatnou třídu rostlinnou, tvoří jako výsledek sou­ žití houby vodní řasy. Byly nalezeny bakterie, nichž barvicí látka obsahuje molekulu tří jader pyrolu (trojpyrol). Tak vývoj jader pyrolu nich vznikající chlorofyl haemoglobin je ten významný chemický pochod, který vedl vzniku říše rostlinné živočišné. 519 . Timirjazev objevil úlohu zelené rostliny hromadění organické hmoty naší planetě. Proto lišejník neobyčejně tuhý život přizpůsobuje nejneplod­ nějším druhům prostředí: roste dokonce skalách valounech. Tak ruští vědci sjednotili obě poloviny evolučního řetězu říši rostlinnou a živočišnou. Objev těchto dýchacích pigmentů učinil slavný ruský vědec Palladin. Nyní možno sledovat vývoj pyrolu — základu molekul chlorofylu haemoglobinu. sluneční paprsek uvádí pohybu právě tak kola velikého stroje, jako štětec umělcův nebo pero básníkovo. Není příživniclví, založené jedno­ stranném využití jednoho organismu druhým, nýbrž spolužití oboustranným prospěchem. Fotosynthesou nazývá proces, dějící želeném listě rostlin, jenž je osvětlen ultrafialovými paprsky, obsaženými slunečním světle. Při studiu fotosynthesy rostlin objevil velký Timirjazev novou souvislost mezi organismy rostlinnými živočišnými. „Zelený list, anebo přesněji jeho mikroskopické zrno chlorofylu," psal tento vědec, „jeví nám jako ohnisko, jako místo světovém prostoru, něhož proudí sluneční energie němž vznikají všechny projevy života zemi. Na přítomnosti hořčíku závisí zelená barva listů, železe červená barva krve. Zachycený paprsek slunce září blikavé louči oslňující elektrické jiskře. Všechen další vývoj vědy prokázal správnost Timirjazevových názorů na jednotu říše rostlinné živočišné." Při srovnávání funkce chlorofylu rostlinách haemoglobinu živočichů objevil Timirjazev příbuznost mezi rostlinami živočichy. Jen chlorofylu tetrapyrol sloučen atomem hořčíku, kdežto v haemoglobinu atomem železa