formy života: primitivní život světa minerálního, život rostlinný, živočišný lid
ský."
Na ještě vyšším stupni vývoje stojí člověk. „Pro úplné vědecké poznání člověka," píše, jeho duševní činnosti, je
nevyhnutelná methoda evoluční, studium forem života začátků rozumové čin
nosti nižších představitelů přírody." Těmito slovy byl vyjádřen základ ideje vývoje duševnosti. Myšlenkově žije nejenom přítomnosti, nýbrž minu
losti budoucnosti. „Země tělo,"
říká Kajdanov, „existovaly dříve, než vznikl lidský duch, intelekt.★
★ ★
*
510
.
„Duševnost člověka," píše Kajdanov, „je produktem vývoje. Vládne rozumem snaží se
poznat okolní přírodu. Taková
věda, psal, „je spolehlivým základem vědeckého lékařství".
„K životu živočišnému," píše, „náleží ještě čivost; živočich rozdíl od
rostliny schopen čiti koná pohyby. rostlin
přistupuje dráždivost; živočichové mají čidla; člověk pak nadán všemi těmito
vlastnostmi kromě toho rozumem.
Avšak ideje Kajdanovovy nebyly pochopeny, protože předstihly svou dobu
o několik desetiletí. Kromě
toho jsou mezi rostlinami minerály postupné, skoro nepozorovatelné přechody. Věda vyšší nervové
činnosti, vybudovaná Sečenovem Pavlovem, skvělým potvrzením správnosti
předpovědi Kajdanovovy. Tyto znaky určují biologický stupeň
říše živočišné. Minerály, jak píše, jsou nadány pouze vlastností tvořit formy.
Kajdanov pozoruje říši nerostnou dává otázku, je-li opravdu tak neživá,
jak zpravidla představujeme? Odpovídá: říši nerostů mnoho úkazů,
které shodují tím, děje živých organismech: tvoření nerostů, jejich
podobnost mezi sebou, růst krystalů, jevy magnetické elektrické pod.
Konečně spočívá život rostlinný minerálním základě nemohl bez něho
trvat, právě tak jako živočišný život nemohl trvat bez života rostlinného."
Kajdanov zvláště zdůrazňoval potřebu těsné souvislosti studia jevů fysických
a psychických, jest spojení fysiologie psychologie jednu vědu. Lhostejnost, jakou kniha setkala vědeckých kruzích,
působila autora tak, již nevracel širokým biologickým problémům,
nýbrž omezil speciální themata lékařská."
Podle Kajdanova rostlinný život vyznačuje dráždivostí, schopností
reagovat vnější vlivy, reproduktivností, schopností organismů roz
množovat se, růst měnit formu.
Této myšlence věnována další velká část Kajdanovovy knihy. různých
stupních vývoje tvoří projevy duševnosti nepřetržitou vzestupnou řadu, vyšší
vznikají nižších. Později, jak známo, rozvíjel ná
zory Kajdanovovy Maximovič svých spisech jednotě rozdílnosti
hmoty" roku 1826 stupních života zemi"." jako
je přírodě všechno vědě přístupno aspoň podobě hypothesy, vědecky
odůvodněného předpokladu, dovozuje Kajdanov, tak poznáváme lidského
ducha
