Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 518 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Kaverzněv však šel ještě dále: poukazoval společný vznik nejenom zvířat a člověka, nýbrž vůbec všeho organického světa. Dokonce Kaver- zněv, pojednávaje vzniku plemen domácího psa, připomíná hybridisaci, kterou Darwin uvedl jako jednoho činitelů proměnlivosti. Brzy vydání Kaverzněvovy knihy začaly vycházet práce znamenitého spisovatele myslitele Radiščeva, nichž vyjádřil své materialistické před­ stavy vývoji života. Otevřme tuto znamenitou knihu. toho patrno, jak velký měla úspěch. V Kajdanovově knize bylo prvé vědecky vysloveno materialistické pojetí psychické činnosti člověka, kterou Kajdanov považuje nejvyšší článek ve vývoji nervového procesu jeho nejjednodušší formy dráždivosti. tohoto hlediska bylo asi možno považovat nejenom kočku, lva, tygra, ale člověka, opici všechna ostatní zvířata členy jedné jediné rodiny. Autor rozvádí evoluční učení vzniku organického světa hovoří tom, jak z chaosu vznikla říše nerostná, rostlinné živočišná živočišné člověk.“ Kaverzněv tedy domníval, vliv vnějšího prostředí vede změně organismů tyto změny, nakupivše řadě generací, vedou tvorbě nových forem živých bytostí. Kajda­ nov rozčleňuje život přírodě čtyři „paprsky**, čtyři vzájemně souvisící 509 . století znám jako nadaný lékař profesor lékařskochirurgické akademie, doktor medicíny Jakov Kuzmič Kajda- nov. Po lipském vydání vyšla Kavérzněvova kniha ještě ruské řeči letech 1778 1787. „Křížením různých plemen,** píše Kaverzněv, „vznikají značné rozdíly v rozměrech, složení těla, délce tlamy, tvaru uší, barvě srsti atd. Avšak jen odborníci znali jako autora knihy tištěné roku 1813 pod ná­ zvem „Čtyři způsoby aneb čtyři paprsky života**. Anebo, nemluvíme-li již ani zažívacích orgánech, oběhu šťáv, orgánech pohybu, které nezbytně mají všechna zvířata, pozorujeme všech zvířat nápadnou shodu, která se většinou druží zevnější nepodobností, což nás nevyhnutelně vzbuzuje před­ stavu prvopočátečních společných rysech. „Pokládáme-li základ odlišnosti druhů,“ píše Kaverzněv, „nepodobnost částí, nichž skládá tělo zvířat, budeme konec konců nuceni doznat, prozkoumavše všechny části těla všech zvířat srovnavše navzájem, že všechna zvířata pocházejí jednoho společného kmene. * * ¥ Obyvatelům Petrohradu byl začátkem XIX.charakteristické, Darwin, mnoho let později, založil své důkazy o proměnlivosti druhů proměnlivosti zdomácnělých zvířat. Rozváděl dále myšlenku společného původu všeho živého poukazoval příbuznost orangutana jeskynního člověka. Radiščev psal tom, jak kovy jiné nerosty dávají sílu rostlinám rostliny živočichům.** Tato znamenitá myšlenka byla pronesena dobách, kdy mělo to, že mezi člověkem zvířetem nepřekročitelná propast. Slavný ruský vědec předešel ostatní dráze, níž později ubíral vývoj biologie