Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 238 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vlnové 241 .10. symbolickém zápisu požadujeme, aby bylo (10. Každý elektron atomu musí mít různý soubor kvantových čísel l, m ms... Vlnová funkce systému není sama sobě přímo měřitelnou veličinou, tak může při záměně částic měnit znaménko., i/í(1) \p(2) ^(3) . Využijeme tohoto výsledku vyšetřování vlnových funkcí, které' lze použít popisu systému dvou identických částic (identických smyslu nerozlišitelnosti). i¡/(n) .12) t^(2, —>A(l, Antisymetrická vlnová funkce (viz cv., systému částic témž silovém poli lze vyjádřit jako součin vlnových funkcí ý(l), 1 ^(2), 1 ^(3),.10) |*(1, 2)P |^(2, l)j2. (10. Protože jsou obě částice identické, neměla hustota pravděpodobnosti \ip\2 tohoto systému nijak změnit při vzájemné záměně částic, tj.10)... Předpokládejme, jedna částice kvantovém stavu druhá stavu b. Ve spektru každého prvku kromě vodíku vždy chybí řada čar, jež odpovídají přechodům mezi stavy jistými kombinacemi kvantových čísel. Vlnová funkce \p(2, reprezentující částice záměně může být buď (10. když částice stavu a nahradí částici stavu naopak. Analogicky ukázat, že úplnou vlnovou funkci i/^(l, 3,.11) t/r(2,1) i/ř(l, 2), Symetrická vlnová funkce nebo (10. spektra atomu lze určit jeho různé stavy dají odvodit kvantová čísla těchto stavů. minulé kapitole jsme viděli, úplnou vlnovou funkci elektronu vodíkovém atomu je možno vyjádřit jako součin tří jednotlivých vlnových funkcí, nichž každá popisuje vždy část která funkcí jedné tří souřadnic cp...9) 4/(1, ,. Dříve než budeme zkoumat úlohu vylučovacího principu při určování atomo­ vých struktur, podívejme jeho důsledky kvantové mechanice..3 princip říká, žádné dva elektrony atomu nemohou existovat stejném kvanto­ vém stavu. Tak heliu nejsou pozorovány žádné přechody konfigurace nebo konfigurace základního stavu, němž mají spiny obou elektronů stejný směr, dávajíce celkový spin roven ačkoli byly pozoro­ vány přechody konfigurace nebo konfigurace základního stavu, němž jsou spiny opačném směru, výsledným celkovým spinem chybějícím stavu by kvantová čísla obou elektronů byla kdežto stavu, o jehož existenci víme, jeden elektron druhý Pauli ukázal, že každý nepozorovaný atomový stav představuje dva nebo více elektronů stej­ nými kvantovými čísly vylučovací princip (Pauliho princip) konstatováním to­ hoto empirického zjištění., i¡/(n) jednotlivých částic, tj. 17) obou případech platí (10.. Pauliho tomuto závěru přivedlo studium atomových spekter