V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
2m
Magnetická energie Vmtakového elektronu tedy podle (10.
Posuv vlnové délky, odpovídající takové změně energie, asi pro spektrální
čáru neporušenou vlnovou délkou 6563 poněkud více, než činí pozorované
štěpení čáry vznikající při přechodu Indukce magnetického pole
na vyšších drahách však menší než pro dráhu základního stavu, čímž vysvětluje
tento nesouhlas. Bohrův magneton hodnotu
— 9,27 10“24 .
10. jsou však normální, základní konfigurace složitějších atomů? všech
92 elektronů atomu uranu stejném kvantovém stavu, takže snad můžeme
představit, jako kroužily namačkány všechny jedné Bohrově dráze? Řada
důkazů svědčí nepravděpodobnosti této hypotézy. Jeho vylučovací
240
. 10~22 . Jelikož elektronová struk
tura atomu rozhoduje jeho interakci jinými atomy, lze těžko pochopit, proč se
měly chemické vlastnosti prvků měnit tak náhle při malé změně atomového čísla,
kdyby všechny elektrony atomu byly pohromadě vjednom témž kvantovém stavu.Mnohaelektronové atomy
Orbitální elektron (dejme tomu atomu vodíku) „vidí“, jak /-krát vteřinu
obíhá proton nábojem +e, proto elektron působí magnetické pole indukcí
B =
2r
V základním stavu Bobrova atomu 1015 10” takže
B ,
což velmi silné magnetické pole.8)
p j
Vm 9,27 10~24 «
2m
* 1,30.
V roce 1925 objevil Wolfgang Pauli základní princip, kterému podřizu
elektronové konfigurace atomů majících více než jeden elektron. Jedním příkladem veliký
rozdíl chemických vlastnostech některých prvků, jejichž atomová struktura liší
jen jediný elektron: například prvky atomovým číslem jsou řadě
halový plyn fluor, inertní plyn neon alkalický kov sodík.3 Pauliho vylučovací princip
V normální konfiguraci atomu vodíku elektron svém nejnižším kvantovém
stavu
