Tato publikace je překladem příručky „Metrology – in short”, 3rd
edition. Proti originálu je doplněna kapitolami, které se vztahují
ke konkrétnímu prostředí a problematice metrologie v České republice.
Tento přístup se osvědčil už při vydání „Metrologie v kostce“
v roce 2002, která byla doplněným překladem originálu z roku
1998 (anglicky vydán r. 2000). Český metrologický institut tehdy
vydal publikaci v nakladatelství Sdělovací technika v počtu 2000
výtisků a o její užitečnosti a popularitě svědčí to, že byla brzy rozebrána.
.
Poznámka překladatele:
Podle VIM bod 2.7 je: Referenční postup měření postup mě-
ření, přijatý jako postup poskytující výsledky měření, způsobilé
pro jejich určené použití při hodnocení správnosti měření namě-
řených hodnot veličiny získaných jinými postupy měření veličin
stejného druhu při kalibraci nebo při charakterizaci referenčních
materiálů.
Všechna měření jsou zatížena chybami; proto výsledek měření
liší pravé hodnoty měřené veličiny. Většina zdrojů chyb měření
může být zjištěna, vynaložíme-li čas a prostředky, a chyby měření
mohou být kvantifikovány a opraveny, například prostřednictvím
kalibrace.7 Nejistoty
Nejistota kvantitativní mírou kvality výsledku měření, umožňu-
jící porovnat výsledky měření s jinými výsledky, referencemi, speci-
fikacemi nebo etalony.
Nejistota měření může být stanovena různými způsoby.
Poznámka překladatele:
Podle VIM bod 2.1.26, nejistota nezáporný parametr, charakte-
rizující rozptýlení hodnot veličiny, který základě užité infor-
mace přidružen k měřené veličině. Ovšem, zřídka jsou k dispozici čas a prostředky, aby se
chyby stanovily a opravily kompletně.
2. Široce vy-
užívanou a uznávanou metodou, uznávanou například akreditač-
ními orgány, doporučený postup „GUM“, popsaný v „ Pokynu
pro vyjádření nejistoty měření“ (GUM „Guide the expression of
uncertainty measurement“) [6].Metrologie kostce
26
V souladu s touto definicí mohou referenční metody používat:
k validaci jiných měřicích nebo zkušebních postupů, které jsou••
použity pro stejný záměr a pro určení jejich nejistoty,
k určení referenčních hodnot vlastnosti materiálů, které se••
uvádějí v příručkách databázích, nebo referenčních hodnot,
které jsou ztělesněny referenčním materiálem nebo referenč-
ním objektem. Hlavní zásady tohoto postupu
jsou popsány níže
