Mládí se
prestrel lehce prominul, ale charakteristické je, kritika byla
vprotežována listu samým jeho majitelem, předákem veřejného
života. Několikráte
vykládal jim prostě svoje myšlenky umění zejména tom,
jak každé umělecké dílo dívat. Kritika mladistvě pře-
střelila celé čáře, vyšedši správného předpokladu, nutno
začít ostrou pravdou; ostrost vyrazila nad pravdu. Měla být předzvěst obratu Doufám, při nejbližší
příležitosti, snad již při Weissové >Triumfatoru«, jenž koncr
. Výstava jde Prostějova již Kroměříž Ho
lešov ucházejí.OZVUKY PABÉRKY. ještě poznámka ní. Myslím, značnou zásluhu měl způsob, jak postavili
se pořadatelé nim; neponechavše jen sobě snad poznámkám
přemoudřelým tam, jaké padávají »osvědčených* kritických
prestolů. Sám AI., jež Olomouckú bouří jež zejmé
ženami jich ústředním vedením bylo příkré intensitě vyvrcb-
léno, nás zahluchlo. Kalvoda podjal dosti namáhavé práce vejiti
ve styk nimi jako obecenstvem nejvnímavějším.
OzVuky paběrky.
Návštěvníků bylo přes 2000, což přirovnání pražským 4000
je číslice značná; lví podíl studentstvo, jež samo tvořilo po
lovici, přirovnání Praze opět nejen značná, ale překvapující
suma. Ženský sjezd vyzněl frásovitostí bomt
stickou některých partiích zůstane tuctovým sjezdem bez. Aspoň ostatní zjevy tomu nasvédč
Svépomocné hnutí př. hoffer. Máme tedy nové opeře nejen nové číslo české operní li
teratury, nýbrž číslo cenné, jehož archaisující nádech nepo
strádá jistého právě pohádkového půvabu. jednak nej
výraznějším zjevem naším, jednak nejživější vzruch způsobila tuto
dobu. Kupováno
bylo velmi mnoho, nejvíce ovšem prací drobnějších, přístupnějších
cenou svojí malým našim poměrům, ale zůstanou Brně práce
veliké, jako Slavíčkovy »Břízy*, Braunerové >Ghetto*, Suchardův
>Poklad*. několik
stránek dříve stýská pochvalnost našich kritiků, ejhle!
Výstava byla nemilosrdně strhána, tak vyvolala repliku nej-
hmbšího kalibru vzbudila značný rozruch.
Inštrumentačné »Rusalka< ryze Dvořákovská, jak známe cha
rakter jeho orkestru odjinud, také harmonice krátké po
drobnější studium partitury ukázalo leckterý Dvořákův osobitý
rys. Zdařilý praktický pokus
uvésti porozumění krásno, jež dosud důsledně vymycováno du
ševního obzoru mládí, lepší skoro pokus než hamburský, jenž
sotva zrozen břede pedanterii právě německou. dubna slaviti vjezd filharmonickém koncertě, bude i
zase ujetých kolejích.
Z Brna. Právě byla ukončena výsledkem hmotně morálně dobrým. Začínám opět výstavou Mánesovou
