ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 517 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nebezpečí luxu tím větší, výroba práce pře­ pychová platívá dráže než práce užitečná (na příklad při rolnictví). 509 nejméně potřeb; neboť jinačím dobrodiním vracíme chudým jenom nepatrnou část toho, jsme jim dříve vzali jim i dále jsme hotovi bráti. . Za nynější doby jsou peníze jenom prostředkem podmanění si (zotročení) jiných lidí, neboť berou nejen práci mi­ nulou, ale budoucí (poukázka práci) anebo docela berou se zadarmo. Poněvadž peníze nyní jsou hodnotou samy sobě, má ten, kdo má, možnost každou chvíli zotročiti lidi, kteří jich potřebují. Rozumí se, že zavrhuje také půjčování peněz úroky docela odsu­ zuje život zv. Tolstoj zavrhuje také vůbec užívání peněz. Říká se, mezi obecným lidem je domnění, přepychem boháčů živí veliké množství lidí jiných: kuchařů, lokajů, vozků, komorných, klenotníků atd.STUDIE TOLSTÉM. Zotročující zhoubný význam peněz ukazuje Tolstoj jasně a hrůzně pravdivě dějinami ostrovů Fidžijských. soukromníků peněžníků, kteří penězi ob­ chodují jsou velmi dobře živi nic nedělajíce jediná práce jejich odstřihování kupónků. Největší dobro však pro­ káže společnosti ten, kdo peněz možná hledí zbaviti a jich nejméně užívá, takže nemusí užívat práce jiných a nedává také jiným práva práci jiných sám může jim práci svou dávat. burse vůbec netřeba mluviti; mravní hlízou všeobecně odsouzenou každým soudným člověkem. Jakmile se objevilo násilí (krádež, loupež), přestal ihned tento nevinný význam peněz; neboť peníze rukou násilníka, jenž dostal za věc ukradenou nebo uloupenou, přestaly býti představiteli majetku práce vlastní staly představiteli práce cizí. nejhorší při tom je, zotročování (obehrávání) toto děje osobou postiženému neznámou. Můžeme něm mluvit jen tenkrát, když peníze, jež dáváme, představují naši skutečnou práci. Peníze mají účel býti prostředkem výměny, pokud jím byly, nelze proti nim nic namítati. Čím více věcí přepychových po­ třebuje čím větší obnos lidí přepychem živících: tím hůře, neboť tím méně sil zbývá pro práci skutečně užitečnou a lidstvu potřebnou. Dobrodiní penězi učiněné tedy vůbec problematické. Ale tohoto významu již dávno pozbyly a zvláště nové doby, kdy mají svou vlastní hodnotu. Vždyť tito lidé vyrábějí věci přepy­ chové lidé potřební obsluze boháčů svěřují musí svě- řovati své potřeby zase jiným lidem, kteří jsou prací pře­ tíženi. To jest mínění mylné. rozdáváním peněz prokazuje lidem dobrodiní, ale obmezováním požadavků cizí práci ne­ chtěním peněz nedáváním peněz