Byly pražské bezpřistřešenky, prchající před poli
cejními strážníky jako ryby před žravou štikou, nichž dobrá
polovina měla Prahu zakázánu. Byly vesměs mladé, ale
obličeje jejich byly zvětralé, ubledlé, oči znavené, vysílené
a vyžilé. Sem utíkaly jako svého
útočiště, třeba věděly, najednou, mimo všechno nadání^
otevrou dvéře nich stanou policejní strážníci ko
misarem, kteří šmahem všechny seberou odvedou do
policejní separace, aby odtud putovaly soudu, odseděly
několik dní nebo neděl Supem putovaly svého domova.
A jako vrabci zimě před stodolou čekaly ony trpělivě,
až nad nimi někdo smiluje zaplatí jim šálek polévky
nebo kávy což činily jenom ty, jichž obličej byl již zvadlý
a nehezký jejichž tělo nemělo lákavých linií svižnosti;
hezké mladší jejich družky byly drzé, neodbytné, všechno
si řekly když nedostaly, přály, byly hrubé agresivní. neboť tolik zku
šeností měl pan Alois pan Anton, kradou všechny že
ještě ani jediná neodevzdala poctivě krejcar to, vy
brala... Padla bahna poprvé
po kotníky nezaráží, propadá hloub že
Špína kal stříká pasu.
Po půlnoci takřka dvéře ani netrhnou.476 kronbauer:
vstupující lokálu fešáckou nonchalancí pozdravující
se družkami pepickým >tě bůh<. Pan Alois
hraje písničku písničkou každou půl hodiny chodí vy
bírat některá holek. zpravidla připravila
svým družkám všem hostům neskonalé gaudium bránila
se, držela stolu rukama vzpírala nohama, plakala,
prosila, spínala ruce, někdy řádila vyváděla jako šílená,
ale konec ovšem udolali krčmě měli celou noc
vítanou vděčnou látku hovoru. Pan Anton určuje každého dne jinou,
dle svého mínění nejslušnější »straku< . Kdo kdy viděl prožil tuto
hroznou scénu nepromarnil všechen cit soucit, tomu bylo
teskno, hořko bolestno duši nad tím cynismem, kterým
celý akt vykonáván nad apathií, kterou šly vstříc svému
ponížení dva tři tucty ženských nemožno říci dívčích zjevů. Učiněn sice pokus, zabrániti tomu vzájemnou kontrolou,
ostatním holkám nařízeno, aby vybírající kamarádku střežily
— ale záhy přišlo to, tato procedura daleko
horší vybralo ještě méně.
Skorém všechny byly již několikráte sebrány zavřeny a
jenom zřídka kdy’ stalo, objevila pelechu bílá
vrána, kterou ještě strážníci neznali která ještě neputovala
v noci ulicemi houfu »nočňátek<. druhé nebrání
— jde ostatními tupou resignací. Zvolen tedy systém, známý ně
kterých velikých panství závodů, kde čelo postaví
ten, němž to, nebude okrádat křiklavě ne
. Holky jednoduše smlu
vily peníze dělily
