ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 483 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
>Těch šest dní mne nemrzí,« odsekla ostře, načechrávajíc ofinu, >ale mně mrzí, dnes zavřeli >černou okenici<. Každou chvíli zjevila rámci dveří postava ženská, . přiléhavými čepicemi hlavách vysokými bo­ tami nohou vešli tři lidé, kteří půl hodiny pro­ hlíželi pražské podzemí docela jiným účelem než Hugův Jan Valjean, nesoucí ramenou Maria pařížskou podzemní >ulicí«. Holka mávla rukou odplivla jako dragoun. Bylo jedenácté hodině lokálu začali trousiti hosté. »Milá holka,< řekl chvíli pohrdavým odvalením rtů, »já bych jednoduše avanžíroval patro výše páté čtvrti šel bych druhé, nebo třeba pražského mezzaninu, na Vinohrady. Pomalu nebudeme mít koutečka, kam bychom vrhli.* Holka změřila hlavy patě sebevědomě řekla: >Pane Antone, vsadme dvacet cigaret, ten modrák přijde dnes ještě jednou. >Hm kdo ví, jestli nebudu ještě jednou paní domácí.>OSLEPL DRUHÉ 475 a poliboval si: »Dnes řízek jako plzeňské.* Číšník pokyvoval přisvědčivě hlavou kre- dencká prohodila: >Pane Alois tohle bylo pěkně řečíno, jen pravda novin mohlo přijít. Farmy, mně se zdá, vás ted mrzí, furiantství.< >A bych sázel ťafku vám dal, při tom napil mně docela dobře.* Fanny potřásla ofinou.* >Fanny jak jste tam mělař* vmísil hovoru Alois. Odpověd Fandina nadobro ztratila hřmotné písni harmoniky, která svíjela rukou slepcových jako had. Pane Alois, aby tak jednou vzali mušku tuhle starou rachotu, co byste počal?* Slepec zapálil doutník, několikráte vybafl zdálo se, jakoby uvažoval, dáti odpověd. svoji harmoniku a svoje umění byl nemálo pyšen nemile dotklo, že taková poběhlice hází jednoho pytle čeládkou, kterou strážníci při generální prohlídce sbírají jako antouškové podezřelé psy.* Slečinka popadla myšku hubičkovala slepec spustil skočnou odrhovačku, aby dle osvědčené svojí methody, jak říkával, odtáhl honem honem plotny hrnec mlékem ve chvíli, kdy chystalo přetéci. >Oni oni,* chechtal číšník, >já jim povím, nich jednou bude oni budou nanejvýš doživotní bezplatnou ná­ jemnicí činžáku Řepích.* Všichni tři dali hlučného smíchu myšky mrkaly posměšně lokálu svýma červenýma očima