ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 446 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V jeho argumentaci význačným poněkud úzký pojem vědy. Sociální politické doktríny liší mezi jiným věd, něž vztahují, jsou právě tam uzavřeny, kde tyto zůstávají volny. Tím přirozeně předem přestává být socialism, který je sociologickou hypothesou, skutečnou vědou. Kdyby byl Bernstein jen touto argumentací spokojil, byla jeho práce dosti bezvýznamnou, poněvadž pak záviselo uznání socia­ lismu vědu pouze tom, jaký kdo pojem vědě; zahrnuje-li něm také hypothesy nebo ne, jeho přednáška by byla nechala protivnou kritiku hodně chladnou. »Základní kámen každé pravé vědy je zkušenost, tato buduje nahromaděném vědění. Vědění poznání pravé po­ vahy pravých vztahů věci Zkrátka, jenom zji­ štěno, prý vědou. zveme ismy, jsou způsoby nazírání, tendence, soustavy myšlenek nebo požadavků, ale vědy. Žádný ism není vědou. Bernstein sám tím spíše jen charakterisuje marné úsilí zbudování socialistické vědy. Hypothesy tedy vědu nepovažuje. modráček: vědou být nemůže. Věda dle něho je, >přísně-li pojímáme, toliko syste­ maticky uspořádané vědění. Soci- alism však učením budoucím pořádku společenském, a právě proto nejrázovitější jeho živel stává nedostupným přísně vědeckému zjištění.438 FR. Vědecká sociologie není však nikdy uzavřena, neboť její předmět, společnost, živým organismem vzhledem zákonům tohoto organismu nezná věčně platných pravd. Vyložit lze snadno. Bernstein odvolává také velkou neshodu theorií socialistických, jež domnívaly nebo mní být vědeckými; ale konečně důvodem velmi podřízeným a pochybným. Stojí pod diktátem určitých účelů, při nichž neběží poznání, nýbrž í, a jež jim propůjčují ráz hotového trvalého.< Z toho vidíme, dle Bernsteina socialism nemůže být čistou vědou, poněvadž vztahuje budoucí, tedy neexistu­ jící pořádek společenský, stojí pod diktátem určitých účelů čili tendencí, při nichž neběží poznání, nýbrž chtění, a poněvadž představuje hotové rozřešení právě tam, kde věda vidí problémy. Pozorujeme-li dobře argument Bemsteinovy, jež uvádí proti vědeckosti socialismu, poznáme . Avšak Bernstein, jak již jsme seznali, šel dále: odhaluje socia­ lismu nejenom názor, který nelze naprosto vědecky zjistit, nýbrž momenty, které »leží přímo mimo netendenční po­ znání*, socialism není jenom pouhou hypothesoi nýbrž hypothesou rázu zvláštního, mající sobě někte* nutné znaky, které vědou vůbec nejsou spojení. A přirozeně nemůže být ani vědou, ani čistou vědeckou hypo ihesou